Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: ČVUT

Ubylo uchazečů o vysoké školy. I tak stoupl zájem o technické obory

  • 132
Na vysoké školy se letos přihlásilo opět méně studentů, což odpovídá slabším ročníkům, které teď vycházejí ze středních škol. Zájem stoupl zejména o technické obory. Velké univerzity pociťují výkyvy demografické křivky víc než menší či specializované školy.

Největší a nejstarší vysoká škola v Česku, Univerzita Karlova, přijala k 8. září asi 17 207 studentů, což je přibližně o 3 200 míň než loni. Kolik jich skutečně letos nastoupí, se zatím neví, statistiky bývají podle mluvčího univerzity Václava Hájka k dispozici až na přelomu října a listopadu. Na některých fakultách totiž ještě neskončilo dodatečné přijímací řízení.

Zatímco v minulých letech býval velký zájem o humanitní obory, letos poprvé vypsala dodatečné přijímací zkoušky i Filozofická fakulta UK. Koncem srpna se v nich bylo možné hlásit na deset oborů, jako jsou třeba fonetika, indologie či hebraistika. Takzvané doplňovací řízení se nyní koná ještě na Pedagogické fakultě UK, na kterou se letos přihlásilo o zhruba pět procent méně studentů než loni, přijato bylo zatím asi o desetinu studentů méně než loni.

Naopak na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde očekávají v prvním ročníku podobný počet studentů jako loni, měli studenti o filozofickou a pedagogickou fakultu tradičně největší zájem. Větší zájem o pedagogiku zaznamenala i Ostravská univerzita, kam škola přijímá každého devátého až jedenáctého uchazeče.

Na Vysoké škole báňské-Technické univerzitě Ostrava se přihlásilo nejvíc lidí na Fakultu elektrotechniky a informatiky. K nejvyhledávanějším oborům patří Řídící a informační systémy nebo nový obor Automobilové elektronické systémy.

„Zájem studentů kopíruje potřeby trhu práce a trendy,“ uvedla mluvčí univerzity Petra Halíková. Pro studenty prvních ročníků univerzita s podporou Moravskoslezského kraje připravila nová motivační stipendia. Obě ostravské univerzity letos ke studiu přijmou zřejmě méně studentů než v uplynulém akademickém roce.

Méně uchazečů hlásí také Brno

Mírný pokles počtu uchazečů se projevil i na Vysokém učení technickém v Brně, a to právě na jeho technicky orientovaných fakultách. Podle mluvčí školy Radany Kolčakové je to důsledek nižšího počtu absolventů technických oborů středních škol. Potíže s naplněním kapacit však vysoké učení mít nebude, zájemců je stále dost.

Větší množství přihlášek na fakultu informatiky zaznamenala Vysoká škola ekonomická v Praze i Masarykova univerzita v Brně. Na druhé největší škole v zemi se také zvýšil zájem o studium pedagogické fakulty. Vysoká škola ekonomická měla do bakalářského studia asi 8 400 přihlášek, tedy o zhruba 500 méně než loni. Počet uchazečů na Masarykovu univerzitu se snížil o pět procent na 39 590.

Proti loňsku vzrostl počet přijatých na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Pro nadcházející rok počítá škola s 1 646 studenty, což je zhruba o 13 procent víc než loni. Na této škole se zvedl zájem o finance a řízení a cestovní ruch, na které letos nebyly přijímací zkoušky.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video