Změnu již provedl třeba Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Kromě obhajoby závěrečné práce tamním studentům stačí absolvovat takzvanou rozpravu o studiu, která se týká právě tématu bakalářské či diplomové práce. Podobné to je třeba na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity.
„Zkoušení z jednotlivých okruhů mi přijde zbytečné. U rozpravy lépe ukážu, že oboru rozumím komplexně,“ popisuje absolventka Jana Majerská. I ona patří k prvnímu ročníku studentů, kteří v červnu ukončili studium rozpravou.
„Jednotlivé okruhy dávají smysl u zkoušek v průběhu studia, u státnic mi to přijde zbytečné,“ míní.
KOMENTÁŘ: Povinná matematika už je pasé, začíná nová válka o podobu maturit |
Podobně to vidí i Alice Havlovicová, která titul získala na Insitutu ekonomických studií (IES). „Jsem ráda, že státnice nemáme. Člověk se pak může soustředit jen na bakalářskou práci a skutečně a do hloubky se věnovat zvolenému tématu. Tím nás škola vlastně vede k tomu, abychom na základě znalostí mohli v budoucnu vést vlastní výzkum,“ uvedla.
Podle ředitele IES Martina Gregora studenti oceňují, že se mohou při přípravě na závěr studia soustředit více na problematiku, kterou si sami zvolili. „Na druhou stranu máme ohlasy, že není naše podoba zkoušky jednoduchá,“ dodal. Spolu se změnou koncepce zkoušky podle něj musela škola i zkontrolovat podobu ukončení jednotlivých předmětů v průběhu studia, aby znalosti dostatečně ověřovaly.
Jde zatím jen o první vlaštovky, změny v podobě závěrečných zkoušek ale zvažují i jiné školy. „Obecně mezi akademiky přibývá těch, kteří státní závěrečné zkoušky požadují za překonané, zejména jejich ústní část, a uvítali by jejich zrušení,“ uvedla mluvčí ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Jana Kasaničová.
Podobně tomu je i na Mendelově univerzitě v Brně. „O otázce formy státní závěrečné zkoušky se u nás diskutuje a projevují se snahy propojit okruhy zkoušky s tématem závěrečné práce,“ potvrdil prorektor univerzity Radim Farana.
Škola však podle Kasaničové naráží na limity, a to třeba u lékařských oborů. Při přípravě na regulované profese, jako jsou učitel, sociální pracovník, všeobecná sestra či třeba porodní asistent, jsou totiž požadavky na závěrečnou zkoušku zahrnuty do závazných kvalifikačních standardů. Jejich podobu proto stanovují příslušná ministerstva. „Zde sami od sebe příliš měnit nemůžeme,“ podotkla Kasaničová.
To potvrzuje i Vendula Marešová z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. O zrušení klasické podoby státnic se podle ní mluví na oborech, jako je třeba aplikovaná technika. Naopak u zdravotnických oborů, které škola nabízí, není žádná změna na pořadu dne.
Moc dlouhé, moc náročné. Co vězí za selháním u maturit z češtiny |
Ostatně obory, které nyní s inovacemi přichází, jsou především ekonomického rázu. Ty své studenty nepřipravují na výkon jen jednoho konkrétního povolání, absolventi mají širší škálu uplatnění.
Ani tam však školy nemají zcela volnou ruku. Podmínky pro udělení titulu totiž stanovuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a jsou součástí zákona o vysokých školách. „Zákon stanovuje, že státní zkouška musí mít kromě obhajoby závěrečné práce ještě další část nebo části,“ popsala mluvčí resortu Aneta Lednová. To v praxi znamená, že nemůže být redukovaná jen na obhajobu bakalářské nebo diplomové práce.
„Současně zákon stanovuje, že státní zkouškou se ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů. Forma ověřování těchto znalostí však není centrálně regulována,“ dodala Lednová. U mnohých oborů si tak školy mohou zvolit podobu závěrečné zkoušky, která jim nejvíce vyhovuje, tedy právě i formou odborné rozpravy.
Usilovalo se o úplné zrušení
Současné snahy nejsou žádnou novinkou. Již před více než deseti lety usilovala o úplné zrušení státní závěrečné zkoušky skupina poradců při MŠMT. V posledních letech se pak téma dostalo do popředí, když jeden ze studentů Právnické fakulty Univerzity Karlovy spáchal po neúspěšných státnicích sebevraždu.
Školy, které usilují o změnu podoby SZZ, se inspirovaly v zahraničí. Závěrečnou zkoušku vůbec nemá třeba renomovaná Oxfordská univerzita, na některých ekonomických oborech dokonce nevyžaduje ani závěrečnou práci. Sází přitom na to, že student, který po dobu studia úspěšně absolvoval všechny zkoušky, již své znalosti prokázal. Pravidlem nejsou SZZ ani třeba ve Švédsku nebo v USA.
