O vítězství Rúháního informovalo íránské ministerstvo vnitra, v prvním kole voleb obdržel těsnou nadpoloviční většinu.
Podle konečných výsledků získal 50,68 procenta všech hlasů. Jeho odstup od protikandidátů byl propastný. Teheránský starosta Mohammad Báker Kálíbáf, který skončil na druhém místě, obdržel jen necelých 17 procent. Saíd Džalílí, kterého před volbami favorizovali zahraniční pozorovatelé, skončil třetí.
Volební účast dosáhla 72 procent z celkového počtu zhruba 50 milionů voličů. V předchozích volbách v roce 2009 hlasovalo 85 procent voličů.
Vzhledem k tomu, že Rúhání v prvním kole obdržel nadpoloviční většinu, nemusí se odehrát druhé kolo voleb.
Americký Bílý dům v první reakci na výsledky voleb uvedl, že USA jsou připraveny jednat s novou íránsku vládou s cílem dosáhnout diplomatického řešení otázky kontroverzního jaderného programu Íránu. Také dodal, že Washington respektuje volbu íránského lidu a doufá, že íránské vedení "se bude řídit přáním lidu a bude přijímat odpovědná rozhodnutí, která povedou k lepším zítřkům".
Zkušený politik, vyjednávač a kritik Ahmadínežáda
Čtyřiašedesátiletý Rúhání vystřídal řadu funkcí ve státní správě a dvacet let byl poslancem. Šestnáct let předsedal Nejvyšší radě národní bezpečnosti a působil i jako poradce někdejšího prezidenta Sejjeda Mohammada Chátamího.
Mezi lety 2003 a 2005 působil také jako hlavní íránský vyjednávač v oblasti jaderných programů. V této funkci se vyslovoval pro kompromis s EU a Íránci tehdy souhlasili s pozastavením aktivit souvisejících s obohacováním uranu.
Aktivně se zabýval i kritikou současného prezidenta Ahmadínežáda. Ten podle něj "vládne pomocí dopisů a sloganů a nedokáže využít pro Írán příznivou mezinárodní situaci." Naposledy jej kritizoval letos v dubnu na předvolebním shromáždění. Vadilo mu, že se hlavě státu za osm let nepodařilo postavit na nohy íránské hospodářství.
Volby bez nepohodlných kandidátů a světového tisku
Kandidátní listinu ještě před volbami profiltrovala Rada dohlížitelů v čele s ajatolláhem Alí Chameneím. Ten vyzýval Íránce, aby k volbám přišli bez ohledu na kritiku zahraničních pozorovatelů. Úřady také odmítly vydat víza většině zahraničních zpravodajů a zavřely redakce lokálních nepohodlných novin. (více o přípravě na volby čtěte zde)
Bezpečnostní složky státu se důkladně připravily i na případné nepokoje, které by po vyhlášení výsledků mohly v zemi vypuknout. Britský list The Daily Telegraph přinesl zprávy o tom, že příslušníci Íránských revolučních gard, jejichž velení podléhá přímo Chameneímu, vybudovali v Íránu síť tajných věznic. V těch by měli v případě potřeby skončit příznivci proreformního hnutí.
Íránský ajatolláh hlasuje během prezidentských voleb:
