Minisčítání ukázalo, že mezi pět povolání, o kterých děti do budoucna nejčastěji uvažují, patří veterinář, učitel, kuchař, policista nebo doktor. Část dětí by se rovněž chtěla stát youtuberem či popelářem.
Rekordní MinisčítáníDo letošního Minisčítání se zapojilo 614 základních škol, což je nejvíc v historii tohoto projektu. Celkem se zapojilo 29 628 dětí z 1 783 tříd, nejvíce v Pardubickém a Středočeském kraji. Vyplňování elektronického dotazníku, který čítal devatenáct otázek probíhalo od října do poloviny listopadu. Většina respondentů byla ve věku 11 až 14 let. Smyslem projektu pořádaného ČSÚ je zvyšovat statistickou gramotnost dětí. |
Výsledky letošního průzkumu, do něhož se zapojilo téměř třicet tisíc dětí, představili na páteční tiskové konferenci pracovníci Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„Zajímavé je, že se u dětí ukazuje určitý pragmatismus. Například 74 procent zúčastněných by se chtělo stát v dospělosti milionářem nebo miliardářem. Pana prezidenta by možná potěšilo, že i o jeho post je mezi dětmi zájem. Sedmnáct žáků by chtělo v dospělosti být prezidentem. K mému zklamání nebylo mezi dětmi žádné, které by se toužilo stát statistikem,“ shrnula s úsměvem předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.
Starší děti v kolonce vysněného povolání častěji vyplňovaly kolonku „nevím“. „Mě osobně zaujal nejvíce jeden chlapec, který chce dělat popeláře. Zajímavé ale je, že ho chce dělat ve Švédsku,“ komentoval Tomáš Chrámecký z ČSÚ.
Část dětí by se v zahraničí domlouvala posunky
Co se týče jazykové vybavenosti, nejvíce si děti věří v angličtině. „Ptali jsme se dětí, v jakém cizím jazyce by si dokázaly v zahraničí objednat jídlo. Přes 81 procent odpovědělo, že v angličtině. Přes pět procent dětí by si také dokázalo objednat ve Slovenštině. Necelých pět procent žáků rovněž věří, že by se zvládli domluvit bez mluvení, posunky - rukama nohama,“ říká Chrámecký.
Minisčítání odhalilo i některé trendy současné společnosti. „Ptali jsme se na to, kdy děti dostaly svůj první mobilní telefon. Dohromady 66 procent z nich se přihlásilo k tomu, že ještě na prvním stupni, 22 procent dokonce ještě před zahájením povinné školní docházky. Devět procent žáků až po absolvování páté třídy. A pouze tři procenta dětí mobil ještě nemají,“ říká Ritschelová.
„Nejvíce dětí bez mobilu je v Olomouckém kraji, nejméně v Jihočeském,“ doplnil Chrámecký.
Tisíc korun by většina dětí použila na úspory
Nejoblíbenějším předmětem je dlouhodobě tělocvik. „Myslím si, že učitele potěší, že začínají být oblíbené i takové předměty jako je matematika nebo informatika,“ řekla Ritschelová. Zásadní roli na oblíbenost předmětu má podle šetření osobnost učitele.
Budoucí povoláníVýběr z odpovědí
|
Třicet procent děvčat navštěvuje sportovní kroužek, stejné množství pak kroužek umělecký. U chlapců převládá zájem o sportovní kroužky, navštěvuje je polovina z nich. Na hudební nástroj hraje 37 procent dívek a 20 procent chlapců.
Rodinný víkend by většina dětí strávila nejraději na výletě. Respondenti starší deseti let by pak častěji zvolili i další varianty, o víkendu by rádi odpočívali doma či nakupovali.
Děti se v průzkumu projevily jako vcelku spořivé. Kdyby dostaly tisíc korun, většina z malých respondentů by je použila na úspory. U starších dětí pak roste chuť investovat do zábavy či do oblečení a šperků.
