Americký prezident Barack Obama

Americký prezident Barack Obama | foto: Reuters

Vyšetřovatel OSN: Obamovo rozhodnutí nesoudit mučitele je protizákonné

  • 36
Rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy nestíhat soudně agenty, kteří při výsleších používali mučení, je v rozporu s mezinárodními zákony. Řekl to zvláštní vyšetřovatel OSN pro týrání Manfred Nowak. A připomněl, že Spojené státy jsou vázány konvencí OSN proti mučení a podle ní mají mučitele soudit.

Obama nechal tento týden zveřejnit podrobnosti o metodách Ústřední zpravodajské služby (CIA) při výsleších za vlády svého předchůdce George Bushe. Nowak žádá nezávislé zhodnocení těchto materiálů a odškodnění obětí.

"USA stejně jako ostatní účastnické státy konvence OSN proti mučení musí vést kriminální vyšetřování případů mučení a každého, proti němuž budou nalezeny důkazy, postavit před soud," řekl.

Ze zveřejněných materiálů vyplývá, že se používalo simulované topení zvané waterboarding, bránění ve spánku, ukládání vyslýchaných do bolestivých pozic a svlékání donaha. Obama kontroverzní vyšetřovací techniky zakázal krátce po nástupu do funkce.

Čtěte také

Nebudeme stíhat agenty CIA za tvrdé výslechy, rozhodl Obama

Usvědčující materiály sice zveřejnil, ale zároveň řekl, že lidé z CIA nebudou postaveni před soud, jelikož spoléhali na právní možnosti zavedené Bushovou vládou po teroristických útocích z 11. září 2001.

Nowak, který momentálně míří do washingtonu na jednání s tamními představiteli, prohlásil, že to je sice polehčující okolnost, ale agenty viny nezprošťuje. "To, že plníte rozkaz, vás nezbavuje odpovědnosti," řekl rakouskému listu Der Standard.

Obamovo rozhodnutí kritizují i ochránci lidských práv. Podle nich je nezbytné vyšetřovatele obvinit, protože je třeba předejít užití podobných praktik v budoucnu.

Cílem bylo vyvolat děs a hrůzu

Metody, které po 11. září používali agenti CIA při výsleších lidí podezřelých z terorismu, měly v zadržených vyvolávat děs a pocit
naprosté bezmoci
, vyplývá ze zveřejněných materiálů.

Spoutáni, s očima zavázanýma, s ucpávkami v uších a kapucou přes hlavu byli podezřelí převáženi do tajných vyšetřovacích center. V těchto strohých, sterilních budovách bylo ticho. Zadržení byli oholeni, vysvlečeni a nazí vyfotografováni.

Podle zveřejněných dokumentů měli agenti řadu způsobů, jak vězni "rozvázat jazyk". Nahota, odpírání spánku a omezení dávek jídla mělo podezřelým připomenout, že nemají kontrolu ani nad svými základními životními potřebami. Vězni někdy museli spoutaní stát až sedm a půl dne. V noci byli nazí, nebo na sobě měli jen plenku. Jídlo a oblečení mohlo sloužit jako odměna za spolupráci.

Dát vězni pohlavek nebo ho udeřit do břicha bylo povoleno. Dále také vězněm udeřit proti falešné zdi. Nárazy do stěny v zadrženém měly vyvolat spíš strach než bolest.

Z hadic na vyšetřované po minuty stříkala voda, vyšetřovatelé ji v průběhu výslechu zavírali. Podezřelí museli vydržet v nepohodlných pozicích, seděli například s nohama nataženýma vpřed a rukama zdviženýma.

Jednotlivé výslechy trvaly od 30 minut po několik hodin a mohly se
opakovat, dokud to bylo potřeba a když s tím souhlasili lékaři a
psychologové.

Předpisy americké armády některé takové metody zakazují. Nicméně ministerstvo spravedlnosti v roce 2002 povolilo vyšetřovatelům CIA, aby v případě Abú Zubajdy, bývalého šéfa pro vnější záležitosti teroristické sítě Al-Kajda, přitvrdili.

Protože se bál hmyzu, dostali povolení zavřít ho do boxu naplněného housenkami. K této metodě agenti CIA nepřistoupili. Pak ale právníci ministerstva vyšetřovatelům povolili používat metodu, kterou nyní USA považují za mučení: takzvaný waterboarding.

Vyslýchaný je při něm přivázán vleže na desce tak, aby měl nohy výše než hlavu. Přes obličej má kus mokré látky, na který vyšetřovatelé neustále lijí vodu. Vyslýchaný tak má pocit, že se topí a téměř okamžitě se u něho spouští dávivý reflex.

Kritici takových vyšetřovacích metod říkají, že nyní zveřejněné dokumenty z roků 2002 a 2005 jsou důkazem, že v mnoha případech šlo podle amerického i mezinárodního práva o mučení. "Je povinností Ameriky stíhat ty, kdo tyto činy provádějí," řekl britské BBC analytik organizace Amnesty International Tom Parker.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video