Informaci přinesl Radiožurnál, kterému informaci potvrdil předseda komise Lukáš Černohorský. Podle něj s tímto krokem počítá finální návrh závěrečné zprávy komise.
„Oni byli ti, kteří připravovali materiály vlády a kteří si měli pohlídat celý privatizační proces. Oni dva byli ti, kteří měli na starost celou privatizaci, tudíž celý proces, a i to výsledné stěžejní hlasování bylo na jejich bedrech. Navrhuji minimálně tři trestní oznámení ohledně různých skutků v různém časovém období,“ uvedl pro médium Černohorský.
Redakce iDNES.cz oslovila Bohuslava Sobotku a požádala jej o vyjádření. Zatím nereagoval. Serveru Seznam.cz pak bývalý premiér sdělil, že věc je politicky motivovaná, ale že on se nebojí.
„Ve věci 15 let starého prodeje minoritního podílu v OKD mám zcela čisté svědomí a nebojím se žádného trestního oznámení. Vždy jsem jednal v souladu se zákony České republiky a hájil veřejný zájem,” napsal Sobotka.
Třetí trestní oznámení chce komise podat na neznámého pachatele kvůli snížení základního jmění OKD v druhé polovině devadesátých let.
Komise by měla své závěry představit začátkem října Poslanecké sněmovně. Podle předsedy se na konečném znění shodnou všichni členové komise.
Během vyšetřování komise vyslechla desítky svědků, včetně samotného bývalého premiéra Sobotky. Ten loni zopakoval, že při prodeji menšinového státního podílu v OKD nepochybil.
„Jsem přesvědčen, že všechno proběhlo v souladu se zákonem,“ uvedl tehdy a připomněl, že i Evropská komise konstatovala, že nebyly porušeny předpisy.
Kvůli privatizaci by měl být podle něj souzen ten, kdo rozhodl o tom, že stát v OKD přišel o majoritu ve druhé polovině devadesátých let. „Akcie OKD se rozdávaly zadarmo v devadesátých letech,“ uvedl expremiér.
Komise podle dosavadních informací dospěla k tomu, že prodej menšinového státního podílu v OKD mohl být nevýhodný a v rozporu s principem soukromého prodávajícího, přičemž Evropská komise mohla být nepravdivě informována o způsobu privatizace. Česko by tak podle Černohorského stále mohlo získat prostředky, o které při privatizaci přišlo.
Prodej schválila vláda Stanislava Grosse
Členové komise zkoumali převod státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, zejména prodej minoritního podílu v roce 2004. Za něj bývá kritizován bývalý ministr financí a pozdější premiér Bohuslav Sobotka.
Komise se zaměřila také na snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat. Předmětem šetření bylo také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD a odpovědnosti státních úřadů a osob. Komise chtěla zkoumat rovněž možnost nepovolené státní podpory.
Prodej akcií OKD schválila vláda Stanislava Grosse, státní podíl získala skupina Karbon Invest za 4,1 miliardy korun. Podle státního zastupitelství však byla tehdejší cena podílu nejméně 9,8 miliardy, a státu tak vznikla škoda přes 5,7 miliardy.
Soudy v této věci osvobodily znalce Rudolfa Douchu, který vypracoval posudek ohledně ceny státního podílu v OKD, i oba bývalé místopředsedy Fondu národního majetku (FNM) Pavla Kutu a Jana Škurka, kteří měli privatizaci na starosti. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kvůli verdiktu podal na konci června dovolání k Nejvyššímu soudu.
Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kterým Karbon Invest patřil, prodali OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries vedené finančníkem Zdeňkem Bakalou. Bakalu komise nevyslechla, pozvánku na slyšení odmítl. Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do 12 miliard korun. Později se majitelem OKD stala firma vlastněná třemi britskými investičními fondy. V roce 2016 se OKD dostala do insolvence, akcie nástupnické společnosti v dubnu převzala státem vlastněná společnost Prisko.
