Když v červenci armáda „otevřela“ přesně 58 volných míst pro základní pozice střelců, řidičů nebo kulometčíků u budoucího výsadkového pluku v Chrudimi, doslova se po nich zaprášilo.
„Všechna se zaplnila za pět týdnů. Volají zoufale lidé, že chtějí k výsadkářům a my je musíme odmítat s tím, ať si zavolají v lednu,“ konstatoval velitel organizačního jádra výsadkového pluku Ivo Zelinka.
Hned od ledna totiž plánuje armáda otevřít další nová místa a následující vlny výběrových řízení pak chystá na duben a červenec.
Samotný výsadkový pluk v Chrudimi vznikne oficiálně až příští rok v říjnu. Už v roce 2021 má mít počáteční bojové schopnosti, plných pak dosáhnout v roce 2025.
Plán je proto jasný. Současný 43. chrudimský výsadkový prapor v podstatě zdvojnásobí počet svých vojáků. Do výběrových řízení třikrát či čtyřikrát ročně se pokaždé hlásí 20 až 50 uchazečů, uspěje však jen každý druhý. „Výběr je založen na principu, že nehledáme výsadkáře, ale lidi, kteří mají potenciál se jimi stát. Výběrové řízení je zaměřeno na postupné vyřazení uchazečů, kteří tento potenciál nemají,“ řekl Zelinka.
Armáda počty vojáků v jednotkách sice nezveřejňuje, ale v plné síle by mohla jednotka mít více než 1 200 vojáků – nabírat jich bude 70 až 100 ročně, většinou nováčky z civilu.
Kdo by nechtěl být Wintersem ze 101. výsadkové, říká stavitel nové jednotky |
Velký zájem Zelinka vysvětluje tím, že výsadkář je ztělesněním archetypu válečníka: „Jak je většinou zobrazován v umění, literatuře nebo filmu. Snad každý mladý kluk viděl Bratrstvo neohrožených a snil o tom být majorem Wintersem ze 101. výsadkové divize.“
Vše ostatní – elitní status, kvalitní výcvik, nasazení v zahraničních misích, finanční benefity – to podle jeho slovo jen doplňuje.
Nezvyklých pět komand
Jádrem pluku bude na české poměry nezvykle pět komand, přičemž jedno budou tvořit členové aktivní zálohy. Přibude chirurgický tým a středisko zbraní. Pro maximální bojeschopnost a efektivitu nasazení pak budou sloužit čtyři střediska – pro zabezpečení velení, pro logistické zabezpečení, pro bojový výcvik a výsadkovou přípravu, jež bude podle Zelinky klíčová.
Třetí manévrový prvekArmáda má dosud dva takzvané manévrové prvky. Výsadkový pluk bude třetím.
|
Nový pluk má být důkazem, že to Češi myslí se svou obranou vážně. Jde o jeden z nejdůležitějších strategických projektů české armády v poslední době a o reakci na nové hrozby doma i ve světě – od terorismu přes migraci až po agresi jiných států. Armáda také získá třetí hlavní manévrový bojový prvek.
Výsadkový pluk doplní dosavadní „lehčí a expediční“ 4. brigádu rychlého nasazení z Žatce a „těžkou“ teritoriální 7. mechanizovanou brigádu z Hranic. Má představovat sílu okamžité reakce, tedy být schopen v krátké době vyrazit kamkoliv a na jakoukoliv operaci.
Tomu odpovídají i úkoly, které má nový pluk plnit – od vzdušných výsadkových akcí v týlu nepřítele či přepadů přes zdržovací boj či záchranu pilotů až po evakuaci českých občanů z konfliktních oblastí či zón zasažených humanitární nebo bezpečnostní krizí či živelnou katastrofou, jako když armádní letoun CASA evakuoval z libyjského Tripolisu deset Čechů a jedenáct Švýcarů ze zastupitelských úřadů.
Výsadkáři mají být první na problematickém místě – posílit jednotky v zahraniční misi nebo bleskově pomoci na hranicích. „V řádech hodin vyrazit na jakoukoliv akci,“ nastínil Zelinka.
Přesně podle historického hesla československého výsadkového vojska, které znělo „meče armády hrot“ ve smyslu, že nejostřejší část meče „jde“ vždy první.
Do akce nepůjde pokaždé celý pluk, ale jeho část, která bude mít zrovna pohotovost. Až poté za výsadkáři zamíří hlavní síly ze dvou současných bojových brigád.
Bojová technika a schopnosti
Jednotku do té doby čeká kromě náboru výsadkářů a vytvoření zázemí především nákup výzbroje, výstroje, techniky a speciálního vybavení, třeba dronů. Už teď výsadkáři používají malé bezpilotní stroje s doletem pět až patnáct kilometrů a mají dostat větší, těžší a výkonnější s doletem do 50 kilometrů. Jednotka by přitom mohla být v budoucnu vybavena i „sebevražednými“ drony s náložemi a naváděnými na cíl.
Armáda chce na vyšší úroveň. Zesílí, když politici necouvnou |
Hlavní bojovou techniku budou tvořit lehká útočná vozidla. Ta současná Kajman, která výsadkáři používají, jsou na hranici životnosti. Asi sto nových moderních s balistickou ochranou, systémy velení a řízení a s datovým spojením přijde zhruba na čtyři miliardy korun.
Útočná vozidla ale podle Zelinky nejsou zatím prioritou. Za důležitější označil pořízení další lehkých speciálů a čtyřkolek, které výsadkáři používají. „Jde o upravené malé stroje, které se dají přepravovat v letounech a nacpeme je i do vrtulníků. Jsou dramaticky levnější a dostaneme je dříve,“ konstatoval.
Náhradu by měli výsadkáři dostat také za odstřelovačské pušky Dragunov, automatické granátomety ráže 30 milimetrů a protitankové řízené střely.
Přísný výběrÚspěšnost ve výběrovém řízení k chrudimským výsadkářům se průměrně pohybuje mezi 50-60%. Náročný výběr trvá tři dny a je složen přesunů, překážkových drah, psychotestů a testů fyzické zdatnosti. Na hodnocení dobré, nikoli výtečné, musí zájemce zvládnout:
Po nástupu k jednotce musí nováčci projít doplňujícím intenzivním výcvikem zaměřeným na střelbu a taktiku a také výsadkovým kurzem. Teprve pak si vyslouží právo nosit červený baret. |
Podle Zelinky se proces připravoval dva roky a zainteresovaní mohli vše promyslet, definovat a spočítat. Navíc na začátku letošního roku vzniklo na Generálním štábu Oddělení výsadkového vojska.
„Bude výsadkáře rozvíjet jako druh vojska. Hlasy výsadkářů tedy při procesu slyšet byly a nadále budou,“ prohlásil. Rychlé budování nové jednotky, když jen před rokem velení armády poprvé tento plán nastínilo, označil za výsledek důkladné přípravy.
Zdaleka nejaktuálnějším je teď podle Zelinky nemovitá infrastruktura. Armáda chce pro pluk v Chrudimi místo současných sedmi dvanáct hektarů. O koupi velké části vyjednává.
Zvětší se plocha cvičiště, ubytoven i parkovišť, přibude nová budova štábu, multisklad, rekonstruován bude hangár. Chloubou se má stát nová moderní tunelová střelnice, zabudovaná zcela pod zemí, jež by neměla být ani při intenzivním používání zdrojem hluku.
Modernizace a budování nových objektů přijde v první fázi na více než 200 milionů korun, začít se má už v zimě přístavbou jednoho patra ubytovny pro bojové jednotky, což zvýší kapacitu o 150 míst. „Paradoxně důležitější než zbraně jsou teď cihly,“ dodal Zelinka.
Velkokapacitní transportní letouny
Pro výsadkový pluk bude jedním z klíčových a nezastupitelných spojenců české letectvo, které má nyní čtyři transportní letouny CASA, jež stačí k výsadku zhruba jednoho komanda nového pluku. K dispozici je i 15 vrtulníků Mi-171. Transportní kapacity mají v příštích letech rozšířit další dva stroje CASA a 12 víceúčelových vrtulníků.
Při nasazení celého pluku by ale armáda spoléhala na velkokapacitní transportní letouny spojenců, především Američanů. Proto nechává certifikovat české padáky na americké letouny.
Kritici považují budování výsadkového pluku za nesystémové, protože armáda potřebuje k teritoriální obraně spíše jednotku vyzbrojenou moderními těžkými zbraněmi včetně dělostřelectva. Výsadkový pluk však má sloužit jako první okamžitá reakce. Ekvivalentem nové jednotky jsou v NATO výsadkové brigády a pluky například Británie, Belgie, Německa či Polska nebo výsadkové jednotky amerických pozemních sil, například 82. výsadková divize, 173. výsadková brigáda nebo oddíly Rangers.
Podle bývalého náčelníka Generálního štábu a někdejšího šéfa Vojenského výboru NATO Petra Pavla se výstavba výsadkového pluku jeví jako rozumný kompromis. Armádě, která patří v poměru k počtu obyvatel k nejmenším v Alianci, podle něj dlouhodobě třetí prvek chyběl.
„Dalším argumentem je flexibilita a doba pohotovosti k nasazení. Zatímco úloha těžších obrněných jednotek je nezastupitelná v kolektivní obraně, lehčí a zejména výsadkové jednotky jsou použitelné v celém spektru úkolů, které armády plní,“ uvedl Pavel.
