Podle portálu SeznamZprávy.cz si skupina vydělala kupčením s vízy nejméně 763 milionů korun.
Systém Visapoint, který skupina s původem z Ruska a Vietnamu napadla, byl spuštěn v roce 2009, aby zefektivnil zápis žadatelů o vízum a zamezil frontám před některými ambasádami, především v Hanoji. Podle serveru
Policie loni informovala, že v souvislosti s případem obvinila osm lidí původem z Ruska a Vietnamu. Obvinění u vybraných typů víz pro Vietnamce zaplňovali veškeré volné termíny fiktivními osobami a znemožňovali skutečným žadatelům zápis. Za místo v elektronické frontě pak požadovali až několik tisíc eur za osobu, uvádí BIS. Seznam hovoří o částce 380 000 korun.
„Dominantní zprostředkovatel zápisů nakonec za využití automatizovaných nástrojů takřka zcela kontroloval přístupy k vízovým pohovorům na několika zastupitelských úřadech,“ uvádí výroční zpráva civilní kontrarozvědky.
MZV přestalo Visapoint využívat koncem roku 2017. Obvinění však podle Seznamu náhradní systém objednávání po telefonu ovládli také. „S pomocí podomácku vyrobené telefonní ústředny telefonní linky nepřetržitě zahlcovali příchozími hovory. Linky pro žadatele byly neustále obsazeny,“ uvedl server. Policie skupinu zadržela loni v září, podle Seznamu jsou stíháni na svobodě.
V kapitole věnované ochraně ekonomických zájmů země výroční zpráva konstatuje, že se kontrarozvědka zaměřovala na rizika plynoucí z ekonomických aktivit subjektů napojených na cizí státy. Tajná služba uvádí, že čím méně demokratický režim je v zemi, odkud pochází kapitál, tím vyšší je riziko, že tamní firmy mohou být nuceny potlačit vlastní hospodářské zájmy a upřednostnit před nimi politické, vojenské nebo zpravodajské cíle státu.
Rusko v Česku šíří dezinformace, Čína výrazně posílila vliv, varuje BIS |
Kontrarozvědka také bez dalších podrobností uvádí, že „identifikovala několik závažných zásahů do činnosti regulatorních a dohledových orgánů“. Některé subjekty se podle ní částečně úspěšně pokoušely ovlivňovat klíčová rozhodnutí úřadu ve prospěch svých zájmů. „Obvyklou součástí strategie těchto subjektů byla i snaha se různými cestami dostat ke klíčovým informacím zevnitř úřadů, jako jsou chystaná rozhodnutí nebo plánované analýzy sloužící ke stanovení dalšího postupu,“ uvádí BIS.
Některé úřady podle BIS nemohly naplno řádně vykonávat činnost kvůli personální nestabilitě a sporům mezi jejich představiteli. „Spory v několika případech vedly až ke zpochybnění legitimity rozhodování celého úřadu,“ dodává tajná služba.
BIS uvádí, že loni popsala řadu případů klientelismu, nelegitimního lobbingu či snah obcházet zákon. Bez podrobností informuje i o několika případech klientelismu a závažného střetu zájmů. „V těchto případech se často jednalo o aktivity, které dle mnoha znaků měly i charakter trestné činnosti. Průvodním jevem bylo v některých popsaných případech přesvědčení hlavních aktérů o jejich domnělé nedotknutelnosti plynoucí z kontaktů s lobbisty a různými poradci,“ stojí ve zprávě.
