Na hřbitově Wan-an, který se nachází na západě Pekingu, se každý rok 4. června schází příbuzní obětí masakru. Letošní tichá vzpomínka se však od těch předcházejících liší. Policie totiž hřbitov obklíčila a dovnitř pustila jen asi deset lidí. Mezi nimi byla i Čang Sien-ling. Ta na náměstí Tchien-an-men čili Náměstí Nebeského klidu ztratila svého 19letého syna.
Čang pro agenturu AFP uvedla, že policie ji údajně sleduje na každém kroku již od soboty a její návštěvu hřbitova si natáčela na videokameru.
Jakékoli vzpomínkové akce a demonstrace připomínající tragické události z roku 1989 jsou v Číně zakázány. Na vše dohlíží stovky speciálně vyčleněných policistů a také mnoho bezpečnostních kamer, které jsou rozmístěny přímo na náměstí. Tam policisté preventivně kontrolují doklady turistů, kteří se fotografují před čínskou státní vlajkou a portrétem Mao Ce-tunga.
Vzpomínkové akce se tak koncentrují zejména do Hongkongu, kde do ulic vyšlo bezmála 180 tisíc lidí. Většina z nich měla v ruce svíčku a tiše vzpomínala na jednu z temných událostí čínských dějin. Hongkong byl ještě do roku 1997 pod správou Velké Británie a stále si zachovává mnohem větší svobodu slova, než je tomu na čínské pevnině.
Bezpečnostní složky se v úterý zaměřily také na čínský internet. Mimo jiné bylo znemožněno vyhledávání slovních spojení "4. června" nebo "Tchien-an-men svíčka", píše server guardian.co.uk. Historici se shodují, že většina mladých Číňanů nemá žádné povědomí o tom, co se roku 1989 v centru Pekingu stalo. V čínských učebnicích se o těchto událostech pochopitelně nepíše.
Povstání, které ukončily tanky
Masakrem na náměstí Nebeského klidu vyvrcholilo v noci z 3. na 4. června 1989 šest týdnů protestů za demokratizaci čínského komunistického režimu. Vláda poslala na náměstí kromě vojska i tanky a pozabíjela podle různých údajů až tři tisíce lidí, úřady dodnes uvádí desetkrát menší číslo. Mnoho obětí nebylo nikdy identifikováno.
Bezprostředně po masakru byl z Číny vyhoštěn zahraniční tisk, ten domácí pak podléhal přísné cenzuře.
