Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před 70 lety Československo odmítlo Marshallův plán. Přikázal mu to Stalin

  19:36aktualizováno  19:36
V pondělí uběhlo 70 let, kdy Československo na sovětský nátlak odmítlo americkou pomoc ve formě Marshallova plánu. Praha přitom účast na úvodní vyjednávací konferenci potvrdila. Zasáhl však diktátor Josif Stalin, a Československá vláda po pár dnech změnila názor. „V té době už rozdělení Evropy vrcholilo a Marshallův plán byl do jisté míry jeho tečkou,“ říká historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Klement Gottwald a Josif Vissarionovič Stalin | foto: koláž iDNES.cz / Profimedia.cz

Hospodářský program nazvaný po americkém ministrovi zahraničí Georgi Marshallovi měl pomoci obnovit válkou zničený kontinent. Pomoc ve formě potravin, zboží a úvěrů nabídli Američané všem evropským zemím, včetně Německa a Sovětského svazu.

Sověti si sice sami návrh pomoci vyslechli, ale odmítli ho a ke stejnému kroku donutili i země ve své sféře vlivu. „Dá se říci, že československá vláda vyklidila pozice velmi rychle a následovala příkladu ostatních východoevropských států,“ hodnotí historik Blažek. Z rodícího se východního bloku se do amerického programu nezapojila žádná země.

Kolotoč jednání o Marshallově plánu se rozběhl v červnu 1947. V té době však už mezi vítěznými mocnostmi, jež pokořily hitlerovskou Třetí říši, panovaly napjaté vztahy. V březnu předchozího roku pronesl britský ministerský předseda Winston Churchill známý projev ve Fultonu, v němž bez obalu prohlásil, že Evropu „od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu“ rozděluje železná opona a státy střední a východní Evropy ovládá Moskva.

Rok poté následovala americká Trumanova doktrína, která měla zabránit šíření komunismu ve světě. Všem zúčastněným tedy bylo jasné, že pomoc USA by mohla ohrozit přetvoření východoevropských států v sovětské satelity, což samozřejmě kremelský diktátor Stalin nechtěl dopustit.

„V té době už rozdělení Evropy vrcholilo a Marshallův plán byl do jisté míry jeho tečkou, i když tou poslední byl u nás pochopitelně únor 1948,“ říká historik.

Cesta k rudému převratu umetena

Československá vláda přitom Marshallův plán zpočátku apriori neodmítala. Hospodářskou pomoc by tehdejší Československo uvítalo. Proto 7. července 1947 vláda, ještě složená z komunistických i demokratických ministrů, účast na pařížské konferenci, která se měla konat 12. července, jednomyslně schválila.

Fotogalerie

Jenže za pouhé dva dny se ukázalo, že suverenita poválečného Československa je pouhou iluzí. Do Moskvy 9. července odletěla česká delegace v čele s premiérem Klementem Gottwaldem, ministrem zahraničí Janem Masarykem a ministrem spravedlnosti Prokopem Drtinou. Stalin se nejprve setkal soukromě s Gottwaldem, kterého ve věci účasti v Paříži usměrnil podle názoru SSSR. Během pozdějšího oficiálního setkání s československou delegací se pak Stalin vyjádřil, že přijmutí Marshallova plánu Československem je pro Sověty nepřijatelné.

Následně česká delegace poslala do Prahy zprávu, že je potřeba předchozí rozhodnutí vlády změnit. Na odpor se čeští ministři, ani ti nekomunističtí, nezmohli. Zachovali se podle instrukcí z Kremlu a účast na konferenci jednomyslně odmítli.

Blažek připomíná, že tehdejší demokratické strany v Národní frontě s komunisty poměrně ochotně spolupracovaly. „Demokratické strany v Národní frontě hrály roli fíkového listu, možná v naivní představě, že by se jim možná povedlo příští volby vyhrát, ale k těm již nedošlo. Mezinárodní faktor byl klíčový, v roce 1947 se už studená válka rozbíhala,“ říká historik. Po Mnichovu bylo navíc Československo vůči Západu opatrné, naopak se Sovětským svazem jej pojila smlouva o spolupráci z roku 1943.

„Stačí vzpomenout na situaci s Podkarpatskou Rusí, kterou prezident Edvard Beneš nabízel Stalinovi už dříve. Moskva měla naprosto zásadní vliv na sestavení košické vlády. Systém Národní fronty nebyl ničím odlišným od poměrů v jiných sovětizujících se státech. Jediné, čím se Československo odlišovalo, byla kontinuita s exilovou vládou,“ míní Blažek.

Odmítnutí Marshallova plánu tak zapadalo mezi tehdejší kroky československé vlády. Potvrdila tím sovětský vliv v zemi a naopak se vzdala možnosti výrazné spolupráce se Spojenými státy. Praha raději přijala pomoc od SSSR.

K Marshallovu plánu nakonec přistoupilo 16 států. Projekt samozřejmě přinášel výhody i USA. Amerika se potřebovala zbavit svých přebytků, vyráběných demobilizovanými vojáky. Naopak Evropě zase zoufale chyběly dolary na jejich nákup. Na ozdravení 16 západoevropských zemí bylo do roku 1951 použito přes 13 miliard dolarů. Velká část získaných prostředků směřovala k obnovení a modernizaci infrastruktury. Největší díl ukously Británie (téměř 3,2 miliardy), Francie (2,7 miliardy) a Itálie (1,5 miliardy).



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Auto v Brně srazilo ženu s kočárkem, řidiče pak napadl přihlížející dav

Záchranáři zasahují v Bratislavské ulici v Brně poté, co zde auto srazilo ženu...

Dramatické okamžiky se odehrály na konci minulého týdne v Bratislavské ulici v Brně. Nejprve zde auto srazilo ženu s...

V Rusku se zřítilo letadlo se 71 lidmi, příčina katastrofy je stále nejasná

Trosky letadla se našly asi 40 kilometrů od moskevského Domodědova letiště (10....

V Rusku se v neděli zřítilo letadlo Saratovských aerolinií. Letoun An-148 mířil do města Orsk na jihu Ruska, krátce po...



Hamáček vede ČSSD, která považuje za zásadní problém obviněného ve vládě

Novým předsedou ČSSD se stal Jan Hamáček, delegáti ho do čela strany zvolili na...

Novým předsedou ČSSD je dosavadní místopředseda Jan Hamáček, který je ochoten jednat o vládě s ANO. Schválit ji musí...

Polák vezl dodávku na malém přívěsu, policii ukázal jen fotku řidičáku

Naložit dodávku na tak malý přívěs chtělo hodně odvahy a drzosti.

I otrlé dálniční policisty nedávno v Ostravě překvapil řidič polského auta, který na malém přívěsu vezl nadměrně velkou...

Babiš prohrál spor o evidenci u StB. Budu se soudit až do smrti, vzkázal

Andrej Babiš

Bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl žalobu Andreje Babiše, že je neoprávněně evidován jako agent ve...

Další z rubriky

Suchá je skýva opozice, ale chtějte jenom náměstky, radil ČSSD Zeman

Prezident Miloš Zeman hovoří k delegátům sjezdu ČSSD v Hradci Králové (18....

Na sjezdu ČSSD vystoupil prezident Miloš Zeman. „Suchá je skýva opozice,“ řekl jim k jejich rozhodování, zda mají jít...

Babiš bude jednat s Hamáčkem o vládě, svoji neúčast v ní však odmítá

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) po večeři s prezidentem Milošem Zemanem v...

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) se chce sejít s nově zvoleným předsedou ČSSD Janem Hamáčkem a jednat s ním o tom,...

Pozor, teď vás vyfotíme. Ochrana osobních údajů se dotkne i skiareálů

Lyžování, skipas, turniket

Skiareály budou muset začít lyžaře informovat o tom, že je snímá kamera, a jasně uvádět, jak s osobními údaji zákazníků...

Najdete na iDNES.cz