Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před 70 lety Československo odmítlo Marshallův plán. Přikázal mu to Stalin

  19:36aktualizováno  19:36
V pondělí uběhlo 70 let, kdy Československo na sovětský nátlak odmítlo americkou pomoc ve formě Marshallova plánu. Praha přitom účast na úvodní vyjednávací konferenci potvrdila. Zasáhl však diktátor Josif Stalin, a Československá vláda po pár dnech změnila názor. „V té době už rozdělení Evropy vrcholilo a Marshallův plán byl do jisté míry jeho tečkou,“ říká historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Klement Gottwald a Josif Vissarionovič Stalin | foto: koláž iDNES.cz / Profimedia.cz

Hospodářský program nazvaný po americkém ministrovi zahraničí Georgi Marshallovi měl pomoci obnovit válkou zničený kontinent. Pomoc ve formě potravin, zboží a úvěrů nabídli Američané všem evropským zemím, včetně Německa a Sovětského svazu.

Sověti si sice sami návrh pomoci vyslechli, ale odmítli ho a ke stejnému kroku donutili i země ve své sféře vlivu. „Dá se říci, že československá vláda vyklidila pozice velmi rychle a následovala příkladu ostatních východoevropských států,“ hodnotí historik Blažek. Z rodícího se východního bloku se do amerického programu nezapojila žádná země.

Kolotoč jednání o Marshallově plánu se rozběhl v červnu 1947. V té době však už mezi vítěznými mocnostmi, jež pokořily hitlerovskou Třetí říši, panovaly napjaté vztahy. V březnu předchozího roku pronesl britský ministerský předseda Winston Churchill známý projev ve Fultonu, v němž bez obalu prohlásil, že Evropu „od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu“ rozděluje železná opona a státy střední a východní Evropy ovládá Moskva.

Rok poté následovala americká Trumanova doktrína, která měla zabránit šíření komunismu ve světě. Všem zúčastněným tedy bylo jasné, že pomoc USA by mohla ohrozit přetvoření východoevropských států v sovětské satelity, což samozřejmě kremelský diktátor Stalin nechtěl dopustit.

„V té době už rozdělení Evropy vrcholilo a Marshallův plán byl do jisté míry jeho tečkou, i když tou poslední byl u nás pochopitelně únor 1948,“ říká historik.

Cesta k rudému převratu umetena

Československá vláda přitom Marshallův plán zpočátku apriori neodmítala. Hospodářskou pomoc by tehdejší Československo uvítalo. Proto 7. července 1947 vláda, ještě složená z komunistických i demokratických ministrů, účast na pařížské konferenci, která se měla konat 12. července, jednomyslně schválila.

Fotogalerie

Jenže za pouhé dva dny se ukázalo, že suverenita poválečného Československa je pouhou iluzí. Do Moskvy 9. července odletěla česká delegace v čele s premiérem Klementem Gottwaldem, ministrem zahraničí Janem Masarykem a ministrem spravedlnosti Prokopem Drtinou. Stalin se nejprve setkal soukromě s Gottwaldem, kterého ve věci účasti v Paříži usměrnil podle názoru SSSR. Během pozdějšího oficiálního setkání s československou delegací se pak Stalin vyjádřil, že přijmutí Marshallova plánu Československem je pro Sověty nepřijatelné.

Následně česká delegace poslala do Prahy zprávu, že je potřeba předchozí rozhodnutí vlády změnit. Na odpor se čeští ministři, ani ti nekomunističtí, nezmohli. Zachovali se podle instrukcí z Kremlu a účast na konferenci jednomyslně odmítli.

Blažek připomíná, že tehdejší demokratické strany v Národní frontě s komunisty poměrně ochotně spolupracovaly. „Demokratické strany v Národní frontě hrály roli fíkového listu, možná v naivní představě, že by se jim možná povedlo příští volby vyhrát, ale k těm již nedošlo. Mezinárodní faktor byl klíčový, v roce 1947 se už studená válka rozbíhala,“ říká historik. Po Mnichovu bylo navíc Československo vůči Západu opatrné, naopak se Sovětským svazem jej pojila smlouva o spolupráci z roku 1943.

„Stačí vzpomenout na situaci s Podkarpatskou Rusí, kterou prezident Edvard Beneš nabízel Stalinovi už dříve. Moskva měla naprosto zásadní vliv na sestavení košické vlády. Systém Národní fronty nebyl ničím odlišným od poměrů v jiných sovětizujících se státech. Jediné, čím se Československo odlišovalo, byla kontinuita s exilovou vládou,“ míní Blažek.

Odmítnutí Marshallova plánu tak zapadalo mezi tehdejší kroky československé vlády. Potvrdila tím sovětský vliv v zemi a naopak se vzdala možnosti výrazné spolupráce se Spojenými státy. Praha raději přijala pomoc od SSSR.

K Marshallovu plánu nakonec přistoupilo 16 států. Projekt samozřejmě přinášel výhody i USA. Amerika se potřebovala zbavit svých přebytků, vyráběných demobilizovanými vojáky. Naopak Evropě zase zoufale chyběly dolary na jejich nákup. Na ozdravení 16 západoevropských zemí bylo do roku 1951 použito přes 13 miliard dolarů. Velká část získaných prostředků směřovala k obnovení a modernizaci infrastruktury. Největší díl ukously Británie (téměř 3,2 miliardy), Francie (2,7 miliardy) a Itálie (1,5 miliardy).

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR proběhnou na podzim 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev obcí dle krajů:

Volby do senátu

Přehled obvodů, kde se volí a seznamy kandidátů naleznete v příloze senátních voleb.




Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vzdali jsme se. Vídeňská učitelka popsala problémy s muslimskými žáky

Výuka islámské věrouky v německém Offenburgu.

Na školách ve vídeňské přistěhovalecké čtvrti Favoriten ničí výuku i vztahy radikalizace většinových muslimů....

Džihád v Česku. Policisté obvinili muslima z přípravy bombového útoku

Dominik K. v posledních měsících před zatčením sám sebe fotografoval v přesně...

Policie zadržela radikálního muslima. Měl v bytě chemikálie a návody na výrobu bomby. Původem je Slovák. Islám přijal...



Turistky nám dělají z Oktoberfestu pornofilm, stěžují si Němci

Největší světový festival piva v Mnichově. (17.9.2016)

Pro obyvatele Mnichova znamenají přípravy na Oktoberfest nejen prostírání stolů nebo zkoušky lidových kapel, ale také...

Jsou zdrogovaní a řítí se Českem. Polští pašeráci aut nikdy nesmí zastavit

Pražští policisté zastavili na Jižní spojce zdrogovaného Poláka v luxusním...

Přes Česko ročně projedou stovky vozidel odcizených v Rakousku a Německu. Pašeráci se řítí vysokou rychlostí do Polska,...

Karikaturista nakreslil zuřící Serenu, nařkli ho z rasismu a sexismu

„A nemůžete ji prostě nechat vyhrát?“ Karikatura tenistky Sereny Williamsové od...

Australský karikaturista Mark Knight nakreslil zuřící tenistku Serenu Williamsovou, jak zlostí rozšlapává raketu....



Další z rubriky

Dva v jednom. Homolka získala unikátní přístroj, vyšetří tisíce pacientů

Nový přístroj Myiabi v Nemocnici Na Homolce. Spojuje angiolinku (vlevo) a CT...

Více než 55 milionů korun stál přístroj, o kterém se dosud tuzemským lékařům jen zdálo. Systém zvaný Myiabi spojuje...

ČSSD navrhuje do vlády Petříčka. Babiš kývl, Poche má jít zpět do Bruselu

Náměstek ministra zahraničních věcí Tomáš Petříček (13. září 2018)

Novým ministrem zahraničí by se mohl stát dosavadní první náměstek na ministerstvu Tomáš Petříček. „Odeslal jsem dopis...

Neodmítejme přijetí syrských sirotků, apelují na vládu opoziční strany

Na návštěvě u Umm Mansúr (vpravo). Na cizince se přišli podívat i příbuzní,...

K přijetí padesáti syrských sirotků z uprchlických táborů oficiálně vládu Andreje Babiše vyzvala opoziční TOP 09....



Najdete na iDNES.cz