Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dva lékaři pro 10 tisíc lidí. Ne, řekl Baťa a postavil Zlínu nemocnici

  7:01aktualizováno  7:01
V roce 1925 řádila ve Zlíně epidemie tyfu. Aby se neopakovala, dal Tomáš Baťa vystavět moderní nemocnici na břehu Dřevnice. A jejího ředitele našel přes inzerát v novinách. Letos slaví zlínská nemocnice 85 let své existence.

Na detailech záleží. Vstupní budova nemocnice měla květiny v oknech a na střeše prostor, kde se mohli slunit pacienti s TBC. | foto: Repro: Zlín ve fotografii

Když se v roce 1929 v americkém Atlantic City konal lékařský kongres, vyrazil na něj tehdejší ředitel Baťovy nemocnice Bohuslav Albert. Vrátil se spokojený. To, o čem se v Americe teprve přednášelo, ve Zlíně už bylo běžnou praxí.

Z dnešního pohledu je to až neuvěřitelné. Ale tehdy, při největším rozmachu baťovského Zlína, to nebylo nic divného.

Firma Baťa měla ve 20. letech přes 10 tisíc zaměstnanců. Ve Zlíně přitom byli pouze dva praktičtí lékaři, což na tolik lidí nemohlo stačit. Šířily se infekční choroby, roku 1925 například ve Zlíně řádila tyfová epidemie.

Baťova nemocnice na kraji města

Řešení? Stavba nemocnice. Tomáš Baťa reagoval rázně a při prvomájových oslavách roku 1926 se nechal slyšet: "Jsem šťasten, že mohu prohlásiti, že letošní úspěch naší práce nám dovoluje věnovati jeden milion korun na postavení závodní nemocnice."

Slavní baťovští lékaři

Rudolf Gerbec
Blízký spolupracovník Tomáše Bati, šéflékař závodů i Baťovy rodiny, jeho dcera Marie si vzala J. A. Baťu.

Bohuslav Albert
Ředitel Baťovy nemocnice, vytvořil z ní špičkové světové pracoviště. Razil zásadu, že centrem veškerého dění ve zdravotnictví je pacient.

Jan Černošek
Do nemocnice přišel spolu s doktorem Albertem, založil tradici slavné zlínské chirurgie a urologie.

Vojtěch Tolar
Primář interního oddělení, založil také centrální kartotéku zaměstnanců a obyvatel Zlína.

František Račanský
Primář ortopedického oddělení.

Vladimír Král
Primář gynekologického oddělení.

František Bartoš
Vedl stomatologické oddělení.

Peníze by tedy byly. Chyběl ale fundovaný a zkušený odborník. To vyřešil inzerát v baťovském tisku.

"Hledáme primáře, mladého, energického lékaře s nejlepšími chirurgickými, gynekologickými a rentgenologickými znalostmi, který je zároveň schopen vybudovat moderní závodní nemocnici s veškerými vymoženostmi dnešní doby."

Na tyto požadavky zareagoval právě Albert, lékař se zkušenostmi z Mukačeva. Začal spolupracovat s dvorním baťovským architektem Gahurou a spolu vytvořili plán pavilonů.

Místo u řeky Dřevnice na okraji Zlína vybral šéflékař závodů Rudolf Gerbec, schválně stranou od centra. Špitál byl prý v zakládajících listinách dokonce označen jako "nemocnice na kraji města".

Prvního pacienta ošetřili v listopadu 1927

"Baťa chtěl, aby byli pacienti ušetřeni městského ruchu a měli při léčení absolutní klid," shrnul Jiří Bakala, bývalý primář Baťovy nemocnice, který o její historii napsal několik publikací.

Výstavba nemocnice, především pak jejích základů, dala ale stavitelům a dělníkům pořádně zabrat. Podloží nebylo totiž kvůli nánosům měkkého bláta u Dřevnice nijak pevné. S pracemi se začalo v dubnu 1927 a už v listopadu téhož roku v nové nemocnici poprvé ošetřili pacienta. Nemocné ale "naostro" přijímali čtyři lékaři až od ledna dalšího roku.

Tomáš Baťa byl pacientem nemocnice, kterou postavil, na přelomu května a června

Tomáš Baťa byl pacientem nemocnice, kterou postavil, na přelomu května a června roku 1931.

Nakonec vznikl komplex jedenácti přízemních pavilonů po 27 lůžkách, které propojily cesty a tepelné kanály. K tomu laboratoř, hlavní budova, hospodářské budovy a vila primáře Alberta.

Od neblahé tyfové epidemie uplynulo sedm let, když byl Zlín poprvé vyhlášen nejzdravějším městem Československa a udržel si tento status až do začátku války. Zní to jako pohádka. "Lékaři i sestry byli pyšní na to, že pracují právě v Baťově nemocnici," říká Bakala. Ano, měli nadstandardní platy, jezdili přednášet na kongresy a pracovali v nejmodernějším prostředí.

Obstáli ale jen ti nejlepší. Za prohřešky a nesplněné úkoly se totiž rozdávaly pokuty a každého lékaře jednou ročně hodnotil nadřízený. Když to pro něj dva roky po sobě nedopadlo dobře, neměl už téměř žádnou šanci na kariérní postup.

Systém karet převzal celý svět

Vysoké nároky se pozitivně odrazily na úrovni péče. Ve 30. letech se začaly zavádět zdravotní karty u každého pacienta, miminka je dostávala při narození. Tento postup časem převzalo zdravotnictví i ve světě.

Baťova nemocnice dnes

Ve zlínské nemocnici v současnosti pracuje 2 190 zaměstnanců. Péči o pacienty zajišťuje 294 lékařů a lékařek. Ročně v krajské nemocnici hospitalizují přes 40 tisíc pacientů, k dispozici mají 1 084 lůžek.

Jednou za tři roky se chodilo na preventivní zdravotní prohlídky, konaly se školy v přírodě a v prodejnách firmy Baťa dvakrát týdně dělali ortopedi prohlídky nohou zákazníků zdarma.

Do roku 1940 vzniklo v Baťově nemocnici 16 pavilonů, domov pro přestárlé a porodnice. Po válce ji přejmenovali na Zemskou nemocnici a byla zestátněna.

V letech 1949-1960 byla Krajskou nemocnicí, v roce 1960 se stala součástí Okresního ústavu národního zdraví. Poslední větší změna přišla v 80. letech, kdy přibyly nové budovy interny, chirurgie, LDN a gynekologie.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Praha uloží do věže Staroměstské radnice hmatatelné vzkazy, digitální ne

Vrchní část věže je třeba opravit, protože do jejího krovu kvůli poryvům větru...

V pamětních schránkách, které dělníci uloží do makovic opravované věže pražské Staroměstské radnice, budou věci ze...

Ženy bez přístřeší mají azyl na okraji Liberce, dostanou lístek na cestu

(ilustrační snímek)

Liberec otevřel nově noclehárnu i pro ženy bez přístřeší. Ty dosud musely za přespáním dojíždět do sousedního Jablonce.

VIDEO: Terminál pardubického letiště zvládne až čtyři lety najednou

Letištní terminál v Pardubicích těsně před dokončením. (20.11.2017)

Výstavba pardubického nového letištního terminálu za čtvrt miliardy vrcholí. Zbývá vybavit jednotlivé haly a úspěšně...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.