Jeho verdikt o Andrlíkově vině může posloužit jako příklad jiným soudcům, že i v tak složitém dokazování, jako je roztržení nekvalitního padáku, lze dokázat pravdu. Byť to trvá deset let.
Podnikatel Andrlík použil k výrobě padákového kluzáků nevhodné závěsné šňůry, jež nevydržely zatížení a přetrhly se. Bartušek si přitom u Anexu objednal kluzák s francouzskými šňůrami, ale až šetření příčin jeho smrti ukázalo, že koupil kluzák s českými šňůrami, jimž navíc chyběl atest.
Za tento tragický podvod musí Andrlík do tří dnů zaplatit Bartuškově manželce Zuzaně a jejím dvěma dětem 903 342 korun. Měsíčně pak musí posílat vdově 2926 korun a jejímu nezletilému synovi dvoutisícovou částku. Na tři sta tisíc Andrlíka přijdou soudní výlohy.
"Trvalo to dlouho, ale přes rok jsem hledal soudního znalce. Armáda jich má dost, ale protože se s Anexem soudí kvůli dodávce padáků, nemohl jsem se na ně obrátit," vysvětluje soudce.
Pražská advokátka Dagmar Raupachová považuje rozhodnutí soudu za průlomové: "Je dobře, že se soudce Soukup nebál přiznat vysoké odškodnění. Soudci se 'schovávají' za částky, které nikoho nepotrestají, ale také nikomu nepomohou."
Důležité je i to, že firmy by si měly uvědomit, že pokud někoho poškodí, musí za to platit. "Zatím hřeší na to, že bolest pozůstalých je tak silná, že se neodhodlají firmu žalovat," míní advokátka.
Právník Tomáš Sokol si na případu cení tvrdošíjnosti Zuzany Bartuškové i její advokátky Světlany Zvolánkové, že se nenechaly odradit těžkostmi při dokazování: "Hlavně kvůli nim totiž lidé k soudu nejdou."
Podobnou šanci kvůli promlčení propásli totiž příbuzní vojína Romana Prinicha, jenž se v roce 1996 také zabil na padáku firmy Anex. Vojáci tyto padáky od té doby nepoužívají, ačkoliv je až do roku 2001 nakupovali. Několik set padáků za stovky milionů tak trouchniví ve skladech a vleče se i soud.