"Zákon přesně vymezuje postup, jak při stížnosti postupovat. Určuje povinnosti orgánům, proti kterým je stížnost vedena a určuje také kompetence," upřesnil Křeček.
Podle něj by se tak napříště nemělo stát, že stížnost bude vyřizovat úředník, na kterého si člověk stěžuje. Měl by to být naopak automaticky jeho nadřízený. Navíc bude muset být každá stížnost evidována, což se podle současné normy nedělalo.
Zákon sice stanoví, že úřad má stížnost vyřídit do 30 dnů, dodává ale, že pokud k tomu bude třeba spolupráce jiného úřadu, lhůta má být dvojnásobná. Ve zvlášť složitých případech může dosáhnout trojnásobku. Stížnost by mohli lidé podat písemně, ústně i elektronickou poštou a mají mít právo na jedno přezkoumání už vyřízené žádosti. Anonymy se úřady nebudou muset zabývat.
Lidé si budou moci stěžovat na mnoho úřadů včetně orgánů obcí a krajů, ministerstev či finančních úřadů. Zákon se ale netýká vlády, parlamentu, prezidenta, policie, státních zastupitelství, soudů, Nejvyššího kontrolního úřadu a Národního bezpečnostního úřadu.
Poslanci také museli vyřešit, kde si mají lidé stěžovat na úřady nebo osoby, které nadřízeného nemají. Jedná se například o Úřad na ochranu osobních údajů nebo Radu České televize. Rozhodli, že budou příslušet tomu, kdo příslušné osoby jmenoval či zvolil. Někdy to bude sněmovna, ale například v případě guvernéra ČNB prezident.
Proti přijetí této úpravy poslanec Křeček marně protestoval. Chtěl, aby tyto stížnosti vyřizoval ombudsman. "Rozhodli jsme právě o tom, že prezident republiky bude vyřizovat stížnosti občanů," konstatoval, když sněmovna pasáž schválila.
Podle Hanačíkové by takových stížností ale mělo být minimum, tak jedna za pět let.
