Celkově dalo zatím výpověď bezmála 4 000 nemocničních lékařů, kteří si tak chtějí vynutit razantní zvýšení platů.
"Nezůstaneme jen proto, abychom byli od 1. března (termín hrozícího masivního odchodu lékařů - pozn.red.) vystaveni bezprecedentně zvýšenému náporu pacientů. Vyplývají z něho vážné etickoprávní důsledky. Toto riziko za sebe ani pacienty podstupovat nechceme," stojí v petici lékařů motolské nemocnice určené jejímu řediteli Miloslavu Ludvíkovi.
Přednosta tamní neurologické kliniky Martin Bojar se jejich obavám nediví. "Pokud budou neurologickou léčbu a akutní případy mozkové mrtvice v Praze zajišťovat pouze nemocnice na Bulovce, my a ta střešovická, tak to bude mít pro pacienty i lékaře fatální důsledky," varuje.
Polovina by odešla a druhá by byla přepracovaná
A obavy sdílí i ministr zdravotnictví Leoš Heger: "Bylo by dramatické, kdyby polovina lékařů opustila nemocnice nyní a další polovina byla přepracovaná. To by nešlo udržet dlouho."
V takové situaci je podle přednosty vyloučeno, aby si jednotky intenzivní péče zachovaly nynější vysokou úroveň léčby. Cévní mozkové příhody si potom začnou vybírat stejnou daň jako například ještě v osmdesátých letech. Tehdy nebyla intenzivní péče zdaleka na takové úrovni jako dnes. Na mrtvici umíralo o 30 procent více pacientů a o 40 procent více jich mělo trvalé následky.
Přednosta neurologie v Motole:Pokud budou případy mozkové mrtvice v Praze zajišťovat pouze tři nemocnice, bude to mít fatální důsledky. |
Lékaři neurologického oddělení nechtějí připustit, aby museli pod návalem lidí, které postihla mozková mrtvice, přistoupit k "věkové segregaci". Na jednotku intenzivní péče by museli umísťovat přednostně mladší, například padesátileté pacienty, zatímco ti sedmdesátiletí by museli na standardní lůžka.
"Eticky i odborně jde o nepřijatelný postup. Ministerstvo zdravotnictví ale říká, že akutní péče bude v Praze zajištěna i po odchodu protestujících lékařů, takže jsme k němu tlačeni. Vrátili bychom se tím v léčbě mozkových příhod někam do 80. let minulého století," srovnává Bojar.
Pokud by nemocnice k věkové segregaci přistoupila, hrozí jí vlna žalob kvůli zanedbání péče.
Ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík má pro obavy lékařů pochopení. "Velmi je vnímám. Stejně jako záměr ministerstva, aby se do léčby zapojili ambulantní specialisté. Jsou lépe placeni než ti nemocniční a dělají výrazně méně práce," zmiňuje Ludvík jednu z možných variant, jak předejít kolapsu.
Víc než pravděpodobné je i to, že kvůli náporu akutních případů se budou odsunovat plánované operace. To jsou podle lékařů jen krátkodobá a improvizovaná řešení. Žádají Ludvíka, aby začal jednat s politiky a nenechal "dojít krizi až na samu mez".
