"Žádost jsme podávali na přelomu roku a doteď nic. Moje matka má 85 let, špatně vidí a špatně se pohybuje, má přiznaný stav ZTP," popisuje Petr Čáp z Prahy 3. Mezitím psal i na ministerstvo práce. "Sdělili mi, že o situaci vědí a že mají na vyřízení 30 až 60 dní, ale že prostě nestíhají," dodává.
Mezitím však jeho maminka nemůže například požádat o slevu na telefon, tedy 400 korun měsíčně. Tento případ zdaleka není ojedinělý. V Praze 6 čeká na posouzení žádostí 1 100 lidí.
"U lékařské posudkové služby při úřadu práce máme 770 nových žádostí dosud neposouzených a 380 žádostí o zvýšení už přiznané dávky příspěvku na péči. Od začátku roku se nám vrátilo zhruba padesát posouzených žádostí," popisuje Jitka Köcherová, vedoucí odboru sociálních věcí.
Pomáhá, kdo může
Na tuto část hlavního města připadá jeden posudkový lékař podobně jako v Praze 3. V Brně dostalo od počátku roku odpověď i dávku na dva tisíce lidí ze sedmi tisíc žadatelů. Nejde však jen o lékaře. Žádost nejprve prozkoumá sociální pracovnice.
Těch je v Brně kolem dvanácti a stihly už navštívit tři a půl tisíce lidí a u každého probrat 36 bodů formuláře. Potom se teprve žádost posílá lékařům umístěným na úřadech práce.
"Pomáhají i jiné vyškolené zaměstnankyně úřadu," vysvětluje Jan Polák z odboru sociální péče brněnského magistrátu. Celkem v Brně příspěvky pobírá přes jedenáct tisíc lidí. V Plzni čeká na novou dávku 97 lidí z 233.
"Někteří lidé skutečně čekají už devět měsíců," říká Václav Krása, předseda Národní rady zdravotně postižených. Útěchou pro ně je, že peníze dostanou i zpětně. Nevědí však kolik.
Hledají se levní lékaři
Situaci zkomplikoval nový zákon o sociálních službách, který platí od letošního ledna. Lidé závislí na pomoci druhých mají nově nárok na státní příspěvek na péči, za který si sami nakupují služby charitativních a pečovatelských organizací nebo přispívají rodinným příslušníkům za to, že se o ně starají.
Částka se liší podle míry postižení. Zatímco v minulých letech žádalo o zvýšení důchodu pro bezmocnost kolem 50 tisíc lidí, od ledna už podalo žádost o novou dávku na 150 tisíc lidí.
Dočkají se, vzkazuje ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Na vyřízení jejich žádostí je v Česku jen stovka doktorů s příjmem kolem třiceti tisíc, což je v oboru málo.
Péče v ústavech
Lékaři proto o tuto práci nemají příliš zájem. Ministerstvo začalo najímat i jiné lékaře včetně těch, kteří už pracují pro Českou správu sociálního zabezpečení a rozhodují o invalidních důchodech.
"V této nouzi je to jediné řešení," souhlasí s tím Krása. Stát dříve příspěvky posílal rovnou do pečovatelských ústavů a sami nemocní dostávali jen příplatek k důchodu několik stokorun.
Tím však stát dával najevo, že podporuje péči v ústavech a ne v rodinách. Minulá vláda proto systém změnila. Zástupci invalidů s novým přístupem souhlasili. Ten se však začíná prodražovat.
Podle ministra Nečase nebude stačit nachystaných devět miliard, potřeba jsou další tři. Je to i proto, že pečovatelské ústavy dále dostávají příspěvky od státu. Kdyby byly závislé jen na platbách důchodců, mnoho by jich zaniklo.
Ale ani tak ústavy nejsou spokojené. Za hodinu sociální pomoci si účtují kolem 85 korun, více podle vyhlášky nemohou. Ale to je málo, 120 korun by jim pokrylo jen provozní náklady. Musí tedy spoléhat na různé dotace. Peníze na ruku zatím nepovzbudily ani podnikatele, aby rozjeli nový byznys v sociálních službách.
