"Dostal jsem se k nim náhodou. Žena byla nezaměstnaná a žít z jednoho platu se dvěma malými dětmi se nedá. Tak jsem kývl na nabídku známého z Ostravy, který má síť sběren po celé republice, abych si taky takovou zařídil," vysvětluje muž.
Místní obyvatelé si na zvláštnost pomalu začínají zvykat. V okolí Prosenic, kde teče řeka Bečva a břehy jsou travnaté a vlhké, jsou totiž ideální podmínky pro život plžů. Jejich sbírání je však povoleno každoročně jen v krátkém čase od 20. dubna do 20. května.
Když na sběr při vhodném počasí vyrazí čtyři lidé, dá se podle Zdeňka Lakomého hladce vydělat i šestnáct set během hodiny, protože za kilogram vyplácí šestnáct korun. "Kluci, to nemáte ani kilo," potěžkává pytlík se šneky, který přinesli dva kluci ze vsi. "Teď odpoledne už ale nic nenasbíráte, vyběhněte ven zítra po ránu, dokud je rosa, ať si vyděláte aspoň stovku," radí klukům Zdeněk Lakomý.
"Na hlemýždě je totiž nejlepší jít po ránu nebo po bouřce, když je teplo a vlhko. To vylézají, jsou dobře vidět a snadno se sbírají," vysvětluje. Hlemýždi se sbírají do řídkých pytlů od brambor, nikdy ne do igelitových tašek či pytlíků, aby se neudusili.
"Týden zůstávají v bednách u nás ve sklípku, aby se vylačnili a vyčistili. Všechny je musím prohlédnout a podle měrky zkontrolovat jejich velikost. Nemá totiž cenu sbírat malé hlemýždě. Jednak je povolená jen určitá míra a pak je to škoda, mohou dál vyrůst, takže malé vracíme zpátky k řece," popisuje muž.
Hlemýždi pak putují do Varndsdorfu a odtud dál do světových kuchyní, nejčastěji francouzských. Kuchaři je pak v restauracích servírují labužníkům naaranžované zpátky ve vyčištěných ulitách. "Chutnají prý jako jemné houby. Nevím. Ještě jsem je nikdy nejedl a ani mě moc neláká to zkusit," kroutí hlavou Zdeněk Lakomý.
Dá se na hlemýždích zbohatnout? Moc ne, spíš jen přivydělat, tvrdí "sběratel". "Díky loňskému měsíci sbírání jsme si mohli pořídit zámkovou dlažbu před domem a letos to snad vyjde klukovi na kolo," doufá muž.
