Hlasování Evropského parlamentu ve Štrasburku | foto: Reuters

Češi se v europarlamentu nepředřou, málo se ptají a nevystupují na plénu

  • 53
Čeští europoslanci nejsou příliš aktivní. Dokonce i v porovnání s dalšími postkomunistickými zeměmi propadli. Málo vystupují na plénu, nekladou otázky. Jejich činnost od poloviny roku 2009 do letošního července zkoumala na základě devíti kritérií studie instituce Evropské hodnoty.

"Čeští europoslanci pracují značně podprůměrně," komentoval výsledky výzkumu výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský. Studie vycházela z oficiálních dat Evropského parlamentu. Mezi kritéria hodnocení patří nejen docházka, ale také zapojení poslanců do legislativního procesu. Tedy počet jejich vystoupení na plénu, tvorba zpráv, prohlášení a návrhů usnesení.

Překvapivé je porovnání se státy, které mají stejně jako Česká republika 22 poslanců. Například Portugalci vystupovali na plénu až osmkrát častěji. Také Řekové byli značně pracovitější, především při pokládání interpelačních otázek. I Maďaři, kteří jsou v Evropské unii stejně dlouho a mají podobně jako Češi komunistickou minulost, dosahovali větších výkonů. V počtu předložených parlamentních otázek a písemných prohlášení jsou Češi dokonce nejslabší.

"Pokud čeští europoslanci nevyužívají možností, které mají, v podstatě to znamená, že nedostatečně prosazují české zájmy, ať už v podání sociální demokracie, nebo ODS," poznamenal Hokovský.

Politici: Výsledky podávají zkreslený obraz naší práce

"Studii chybí jakýkovli hlubší vhled či pokus o kvalitativní analýzu práce europoslanců, což prokazuje špatnou orientaci autorů v problematice Evropského parlamentu," zareagoval na analýzu europoslanec Jan Zahradil.

Jeden z pracovníků kanceláře europoslankyně Zuzany Brzobohaté označil údaje za zkreslené. "U paní poslankyně EP bylo uvedeno, žepodala pozdměňovacích návrhů devět, ale ve skutečnosti to bylo 26," namítl v diskusi po tiskové konferenci.

"Gró práce není na plénu ve Štrasburku, ale na výborech v Bruselu. Pokud by se hodnotila účast na nich, vypadal by žebříček úplně jinak," podotkla poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová. Narážela tím na fakt, že hodnotitelé nepřihlédli k činnosti politiků právě na výborech.

TABULKA: Jak si čeští europoslanci vedli ve srovnání s ostatními zeměmi

V porovnání českých politických stran, které jsou v Evropském parlamentu zastoupeny, dochází studie k zajímavým rozdílům. Nejaktivnější zástupkyní je Zuzana Roithová zvolená za KDU-ČSL. Společně s druhým zástupcem této strany Janem Březinou vykazují v porovnání s ostatními delegacemi nadprůměrné výkony. Naopak práce europoslanců z ODS nebo KSČM se jeví podle think-tanku jako nedostatečná. Nejhůře dopadl Ivo Strejček z ODS.

Proč jsou čeští europoslanci v aktivitách pozadu? "Máme jisté podezření, že české politické strany nekladou dostatečný důraz na evropské záležitosti. Nemáme k tomu žádnou studii, vycházím k pozorování činnosti evropských výborů parlamentu, vlády a politických stran," uvedl Hokovský na tiskové konferenci, kde byla studie představena.

Volby do Evropského parlamentu se budou konat už v příštím roce v květnu. České republice připadne 21 křesel.

Trampoty zažíval v europarlamentu poslanec KSČM M. Ransdorf. Kvůli neshodám ohledně docházky odstrčil v Bruselu reportéra:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video