"Rusko si vyhrazuje právo použít jadernou zbraň v odpovědi na použití jaderných či jiných typů zbraní hromadného ničení proti němu a jeho spojencům, jakož i v případě napadení Ruska konvenčními zbraněmi, pokud by byla ohrožena sama existence státu," praví doktrína.
Mezi hlavními vnějšími hrozbami dokument jmenuje snahy globalizovat roli NATO a přiblížit vojenskou infrastrukturu aliance k ruským hranicím "i cestou rozšiřování paktu".
Rusku vadí rozšiřování NATO i protiraketová obrana
Moskva vehementně protestovala proti rozšiřování NATO, které stále vnímá jako pozůstatek studené války, o země bývalého východního bloku. Zvláště ostře se staví proti případnému vstupu Ukrajiny a Gruzie do aliance.
K hlavním vnějším hrozbám doktrína řadí i vytváření systémů protiraketové obrany, militarizaci kosmu a rozmísťování vysoce přesných nejaderných strategických zbraní.
Rusko od počátku odmítalo dřívější americké plány vybudovat v Česku a Polsku protiraketový štít, kterých se nový americký prezident Barack Obama zřekl. - čtěte více zde
Nadále však spojuje Obamou upravené plány na protiraketovou obranu s novou dohodou o omezení jaderných zbraní a žádá, aby konvenční strategické zbraně podléhaly stejným omezením jako jaderné.
Vojenské ohrožení Ruska sílí, hájí použití zbraní doktrína
Za další vnější hrozby doktrína označuje územní nároky vůči Rusku a jeho spojencům a vměšování do jejich vnitřních záležitostí. Jako ohrožení Moskva vnímá i přítomnost cizích vojenských kontingentů v sousedství Ruska a jeho spojenců.
Dokument byl vypracován již loni v listopadu, ale jeho zveřejnění se odkládalo, prý možná i proto, aby nepodráždilo Spojené státy při jednáních o nové odzbrojovací dohodě. Tu se však dosud uzavřít nepodařilo. Ruští analytici při kritice doktríny upozorňovali, že reálnější hrozbu než Západ spíše představují muslimští povstalci na jihu země.
