Vyhoštěné aktivisty přivítali v Turecku jako hrdiny, byli mezi nimi i tři Češi

Do Istanbulu a Atén v noci přiletěly zvláštní letouny s několika stovkami aktivistů, které kvůli plavbě k břehům Gazy pozatýkaly izraelské úřady a následně je vyhostily. Na letišti v Istanbulu na ně čekaly tisíce lidí a přivítaly je jako hrdiny. Speciál do Turecka přivezl i tři zadržované Čechy.

Místopředseda turecké vlády Bülent Arinç prohlásil, že se při cestě do Gazy "střetli s barbarstvím a útlakem, ale vrátili se s hrdostí". Vítání doprovázelo hlasité provolávání slávy Alláhovi. "Smrt Izraeli," skandoval dav na letišti.

V prvním letadle, které v Istanbulu přistálo, bylo i devět těl lidí, kteří srážku s izraelskými vojáky nepřežili. Oběti identifikovali turečtí lékaři. Osm z nich jsou Turci, devátou obětí izraelského komanda je devatenáctiletý Američan tureckého původu.

Furkana Dogana údajně zasáhly čtyři izraelské kulky do hlavy a jedna do hrudníku. Mezi mrtvými je také turecký reprezentant v taekwondo Cetin Topcuoglu. Podle tureckých soudních lékařů prý všechna těla nesla stopy střel, jeden člověk byl zastřelen z bezprostřední blízkosti.

Turecký ministr zahraničí přivítal zraněné aktivisty (3. června 2010)

S tureckými aktivisty přiletěli do Istanbulu i někteří cizinci(3. června 2010)

Turci začali ještě dnes mrtvé pohřbívat. Na smuteční obřad dorazily tisíce lidí a provázely ho emoce. Už v pondělí povolala Ankara, jeden z malá izraelských spojenců v muslimském světě, svého velvyslance v židovském státě.

Turci a Řekové, kteří se zapojili do akce na pomoc Gaze, odletěli do svých zemí zvláštními letadly. Na palubě ale byli i aktivisté z jiných zemí. Další aktivisté opustili Tel Aviv pravidelnými leteckými linkami. Většinou u sebe neměli nic víc než oblečení a pas.

Češi jsou na cestě zpátky

DALŠÍ LOĎ míří ke GAZe

- K břehům pásma Gazy míří další loď. Rachel Corrie vyplula v pondělí z Malty a na palubě má cement, hračky, papír a zdravotnické vybavení, včetně tomografu. Mezi 15 aktivisty na palubě je irská nositelka Nobelovy ceny za mír Mairead Maguireová.
- Podle izraelského deníku Haarec izraelští diplomaté s lodí komunikují prostřednictví irské vlády.
- Pasažéři lodi se nehodlají s Izraelci dostat do konfliktu a poslechnou instrukce, jakmile se izraelská strana pokusí plavidlo zastavit na moři. Jsou prý ochotni doplout do Ašdodu a tam náklad vyložit a nechat převézt do Gazy.

Mezi vyhoštěnými aktivisty byli i zbylí tři Češi. Dva z nich podepsali souhlas s deportací v úterý, třetí ve středu. Všichni dnes společně s Turky přistáli v Istanbulu. Generální konzulka Irena Krasnická uvedla, že její úřad nyní pro skupinu zajišťuje nejbližší letecké spojení domů.

Všichni tři jsou v pořádku, ale unavení. Zatím nikdo z nich nechce hovořit s novináři a nepřejí si, aby se vědělo, kdy přiletí do Česka. Prozatím podle konzulky nenalezli své věci, techniku a mobily, zabavené v Izraeli.

Češi zdůraznili, že se akce zúčastnili jako novináři, a nikoli jako aktivisté, a že tak vystupovali i vůči organizátorům plavby a pak také při izraelském zásahu. Do Česka už v úterý přicestoval čtvrtý zadržovaný - kameraman České televize Jan Línek.

"Podle mého názoru byl zásah zcela protiprávní... Jsme přesvědčeni, že to byl únos," řekl v prvním rozhovoru po propuštění pro Českou televizi její redaktor Petr Zavadil.

Zadržený kameraman ČT

Zážitky Jana Línka z izraelského vězení

Tři aktivisté zůstali v Izraeli z "technických důvodů", které úřady židovského státu blíže neupřesnily. Podle agentury AP jde o občany Irska, Austrálie a Itálie. Sedm lidí je stále ještě v izraelských nemocnicích, protože při útoku vojáků utrpěli vážnější zranění.

Některé z aktivistů Izraelci odvezli autobusy do Jordánska. Jordánská tisková agentura Petra oznámila, že ve středu do země dorazilo 126 lidí, většinou z arabských zemí.

Netanjahu útok obhajoval

Na Izrael se za pondělní útok snesla vlna kritiky a státy volají po okamžitém zrušení blokády Gazy, kterou se chystali propalestinští aktivisté prolomit. Izraelský premiér nicméně včera útok podpořil. (více čtěte zde)

V ulicích Istanbulu vítaly aktivisty tisíce Turků (3. června 2010)

Nezávislé vyšetřování incidentu zahájí OSN. Izraelská armáda zveřejnila videozáznam, který údajně pochází z jedné z bezpečnostních kamer na lodi Mavi Marmara, kde se strhly největší násilnosti.

Obrázky ukazují dobře organizovanou skupinu mužů v oranžových záchranných vestách a s plynovými maskami, jak mávají železnými tyčemi a holemi, házejí na překvapené izraelské vojáky omračující granáty a útočí na ně.

Otázky a odpovědi

Co bylo cílem aktivistů?

Aktivisté chtěli dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy, na které Izrael v roce 2007 uvalil blokádu. Na lodích bylo 10 tisíc tun humanitárního materiálu, aktivisté zároveň chtěli upozornit na nelegálnost blokády z pohledu mezinárodního práva. Izrael tvrdí, že šlo o čistě propagandistickou akci, aktivistům před zásahem nabídnul převzetí nákladu a jeho dopravu do Gazy. Židovský stát chtěl náklad zkontrolovat, aby se ujistil, že neobsahuje zbraně a materiál pro jejich výrobu.

Kdo flotilu organizoval?

Skupina nazvaná Free Gaza, která zastřešuje různé skupiny z celého světa, a turecká skupina IHH (Nadace pro lidská práva, svobody a humanitární pomoc), která je podle Izraele napojená na Hamas a je členem organizace Union of the Good, která podporuje sebevražedné atentáty. Naopak Turecko tvrdí, že IHH je řádná charitativní organizace.

Porušil Izrael mezinárodní právo?

Incident se stal zhruba 20 kilometrů od teritoriálních vod Gazy. Podle Charty OSN je útok na plavidlo v mezinárodních vodách možný pouze tehdy, pokud panuje podezření, že jsou na lodi zbraně. Jinak je třeba vyžádat si pro vstup na palubu povolení země, jejíž vlajkou je loď označena. Charta povoluje vstup na plavidlo, které se snaží prolomit námořní blokádu. V takovém případě může být použita přiměřená a odpovídající síla. O tom, zda Izraelci použili přiměřené síly, by mělo v tomto případě rozhodnout vyšetřování OSN nebo Turecka.

Jaká byla mezinárodní reakce?

Řada států, jejichž občané byli na palubě přepadených lodí, izraelskou akci odsoudila, vlády několika zemí si předvolaly izraelské diplomaty. Bezpečnostní rada OSN požaduje řádné a nestranné vyšetření incidentu. Nejbližší spojenec Izraele, Spojené státy, zásah nekritizovaly a naopak tvrdě lobbovaly, aby rezoluci OSN otupily hrany.