Předměty shromáždil muž, který se předloni udusil v hořícím v bytě v Praze 10. Rozsáhlou sbírku artefaktů nyní zkoumá Miroslav Dobeš z Archeologického ústavu Akademie věd. Pravěké kamenné sekery, bronzové nášivky, germánské bronzové spony, hroty šípů, zlomky zbraní, části výzbroje či středověké ostruhy zaplnily podlahu zasedací místnosti ústavu.
Sbírka byla podle Dobeše výsledkem nelegální aktivity hledačů kovů nejen v Česku, ale možná ve střední Evropě. Svědčí pro to skutečnost, že v ní je jen nepatrné množství keramických střepů, které lze získat pouhým sběrem, uvedl.
Řada muzeí v Čechách a na Moravě, a to i v bohatých nálezových oblastech, nedokázala podle Dobeše nahromadit takové množství kovových předmětů za celou dobu své existence.
Vědecká cena sbírky je ale zanedbatelná, protože se u předmětů nedá zjistit místo nálezu a další souvislosti. Ty jsou přitom pro odborný výzkum klíčové. Předměty tak mohou posloužit jen experimentům nebo jako doklady výrobní technologie. To je osud všech nálezů, které objeví hledači kovů, uvedl archeolog.
Problémy s hledači kovů potvrdil i Martin Gojda, který vede katedru archeologie Západočeské univerzity v Plzni. "Hlavní význam hrají nálezové okolnosti. Výsledek výzkumu vychází z mnoha souvislostí," sdělil iDNES.cz. Důležitá fakta podle něj vycházejí z uložení předmětu, kdy se zkoumá jeho "cesta" časem poté, co opustil svět živých lidí a byl vystaven vnějším vlivům.
Cenné informace tak lze získat výhradně při řádně vedeném odborném archeologickém výzkumu. Legislativa, která pokoutní aktivity tohoto typu zapovídá, je proti takovým lidem bezmocná, stěžují si odborníci. Stejně tak je tomu u sbírky z vyhořelého bytu.
V rukou archeologů skončila navíc jen náhodou. Těžko by se o ní vůbec dověděli, kdyby měl majitel příbuzné. Jen proto, že je neměl, přišel na řadu stát a jeho úřad, který ho ve věcech majetkových zastupuje. Ten pak sbírku předal přes ministerstvo kultury archeologům.
Hledači kovů netrápí prý jen české archeology, ale i jejich kolegy v celé Evropě. "Je to jeden z největších problémů archeologie téměř všude v Evropě," podotkl Gojda. Detektory jsou totiž stále dokonalejší a jsou s to objevit kovové předměty i ve značné hloubce.
Nejznámějším příkladem "nájezdů" hledačů v Česku je vrch Plešivec s pravěkým hradištěm z doby bronzové. Hledači ho provrtali jako ementál, tvrdí zástupce ředitele Archeologického ústavu Martin Kuna.
