Iniciativa předsedy KDU-ČSL s omezením některých výhod poslanců přichází na přetřes v okamžiku, kdy se zdá, že je mnoho jiných, podstatnějších věcí. To je ostatně důvod, proč ji poslanci skoro určitě sestřelí ze stolu. Přinejmenším důvod, který bude proklamován. Padne u toho mnohokrát oblíbené slůvko populismus.
To ostatně padá vždy, když dojde na výhody zákonodárců.
Položme si však jinou otázku. Měli by se poslanci vůbec někdy připravit o část svých výhod? Třeba o nepřiměřené diety, vnitrostátní lety, o zdvojení některých plateb? Otázka to není zdaleka tak jednoduchá, jak jednoduše vypadá.
Především, jedině úplný blbec by si dobrovolně nevzal něco, co mu patří, na co má nárok a co je příjemné. Osobně se domnívám, že mnoho z těch, kteří v parlamentu sedí, se tam dostalo za cenu nemalých výdajů a příjmy poslanců či senátorů jsou jim vlastně kompenzací investic, které do své politické kariéry vložili. Jak jsme se z aféry ministerského předsedy mohli přesvědčit, ani politikův plat nestačí na byt v lepší čtvrti Prahy. A tak lze očekávat, že mnoho poslanců má hypotéky, leasingy, dlouhodobé půjčky. Jejich splácení trvá roky a nemá rádo výkyvy v rozpočtu. A to nemluvím o manželkách, dětech a rodině vůbec.
Představit si takovou paní poslancovou, která s obligátním válečkem vyhlíží svého manžela kráčejícího z parlamentu, kde si právě hrdě snížil plat, není moc obtížné (a argument, že pan poslanec si nesnížil plat, ale jen jeho některé části, neobstojí).
Jisté je, že politici mají stanoveny výhody, které v naší, pořád ještě velmi rovnostářské společnosti připadají většině jako nemravné. Ale kdyby je neměli, pak hrozí riziko, že by se stali úplatnějšími. Přesněji, že by na „trhu“ úplatnosti výrazně klesla jejich cena. Platy poslanců nejsou zas tak veliké, když je postavíme vedle příjmů špičkových manažerů. Přitom odpovědnost, kterou nesou, je vyšší, byť možná méně konkrétní.
Jestli je v systému hodnocení ústavních činitelů nějaká chyba, pak tato chyba leží v tom, že si své peníze určují sami. Toto je amorální, nikoliv jejich výše.
Pokud se poslanci o své výhody oberou, bude to skutečně populismus, protože si je vzápětí, zcela logicky, přidají jinde. Ale pokud se někdo pokusí iniciovat změnu, která by vedla k tomu, že poslanecké platy by určoval Senát a senátní by byly dány pevně, bude to čin osvíceného člověka.
