Někdejší obyvatelé Kolvína, Padrti a Záběhlé dvacet let upozorňují, že je stát v roce 1952, kdy museli opustit své domovy, vzal na hůl. Od roku 1992 se sdružili ve Svazu vyhnanců z Brd a požadují odškodnění a své bývalé pozemky.
Řada z nich navíc musela odejít ze svých domů dvakrát. Poprvé v roce 1941, když oblast obsadili nacisté. Kdo se chtěl po válce vrátil, uhradil úřadům sumu, kterou před tím dostal od Němců.
Podruhé se lidé balili kvůli vojákům a tentokrát už natrvalo. Stát jim ale za stavení zaplatil podle cen z roku 1939. Navíc k tomu došlo krátce před komunistickou měnovou reformou, takže nakonec vysídlenci podle svých slov dostali jen zlomek skutečné hodnoty domů.
Armáda v BrdechV roce 1927 v Brdech vznikla dělostřelecká střelnice. Za války ji využívali nacisté, kteří cvičiště rozšířili. V tomto trendu pokračovala posléze i československá armáda, jež tu v roce 1950 zřídila vojenský újezd. V současnosti má rozlohu 260 km². Slouží především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí. |
V restituci ale s dorovnáním peněz neuspěli. Od poloviny 90. let se proto začali soudit. Dokládali, že své domy prodali za zvlášť nevýhodných podmínek a pod nátlakem, a tedy splňují restituční zákon. Odškodnění se ale nedomohli.
Svaz po smrti předsedy Jaromíra Poura v březnu 2009 nevyvíjí téměř žádnou činnost. V květnu se rozhodne, zda bude vůbec pokračovat. "Moc velký zájem není," říká rodák ze Záběhlé a místopředseda svazu Miloslav Čejka, který převzal dokumentaci k nárokům vysídlenců.
Podle něj je slábnoucí aktivita způsobená především tím, že během dvaceti let kvůli stáří podstatně ubylo členů svazu. "Mladým se už do toho moc nechce, navíc řada byrokraticko-právních úkonů lidi znechutila," tvrdí Čejka. Část jejich stížností už několik let leží u Ústavního soudu. Od záměru poslat je i k soudu do Štrasburku se nakonec upustilo.
Některým vyhnancům se ale podařilo získat zpět své pozemky. "Po letech soudů nám Pozemkový úřad v Příbrami nakonec mimosoudně vydal dvě babiččiny louky," říká Ladislava Stachová, jejíž matka žila s rodiči v Padrti. Rodina paní Stachové vrácené pozemky sice užívat nemůže, ale alespoň dostává nájemné od armády. Někteří lidé navrácené pozemky ministerstvu obrany prodali.
Obce Kolvín a Padrť musely v 50. letech minulého století ustoupit vojenskému újezdu
Vysídlenci se potýkají i s obtížemi jiného rázu. V nových občanských průkazech mají jako místo narození uvedené Brdy. "Protestoval jsem, že jsem se narodil v Záběhlé, a ne někde pod pařezem," popisuje Čejka.
Stát o zbourání obcí rozhodl před šedesáti lety - v roce 1951. V následujícím roce vojáci obce Kolvín, Padrť a Záběhlá s celkem zhruba 500 obyvateli srovnali se zemí. Vesnice Velcí a Hrachoviště byly podle serveru Zanikleobce.cz zničené jen částečně.
Lidé se usadili většinou na Rokycansku, Plzeňsku a Příbramsku. Srazy rodáků se konají obvykle každý rok, většinou v Mirošově či Hrádku u Rokycan.
Některé okrajové části vojenského prostoru jsou od roku 2007 o víkendech a státních svátcích přístupné veřejnosti. Území bývalých obcí v nich ale nejsou zahrnuta.
