Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyhnanci z Brd na odškodnění nedosáhli, po letech soudů možná skončí

  7:01aktualizováno  7:01
Vysoudit odškodné se obyvatelům tří brdských obcí, které před 60 lety zbourala československá armáda, stále nepodařilo. Vysídlenců ubývá a sdružení, jež od začátku 90. let hájilo jejich zájmy, letos možná ukončí činnost.

Kvůli vzniku vojenského újezdu padlo několik obcí | foto:  Dan Materna, MAFRA

Někdejší obyvatelé Kolvína, Padrti a Záběhlé dvacet let upozorňují, že je stát v roce 1952, kdy museli opustit své domovy, vzal na hůl. Od roku 1992 se sdružili ve Svazu vyhnanců z Brd a požadují odškodnění a své bývalé pozemky.

Řada z nich navíc musela odejít ze svých domů dvakrát. Poprvé v roce 1941, když oblast obsadili nacisté. Kdo se chtěl po válce vrátil, uhradil úřadům sumu, kterou před tím dostal od Němců.

Podruhé se lidé balili kvůli vojákům a tentokrát už natrvalo. Stát jim ale za stavení zaplatil podle cen z roku 1939. Navíc k tomu došlo krátce před komunistickou měnovou reformou, takže nakonec vysídlenci podle svých slov dostali jen zlomek skutečné hodnoty domů.  

Armáda v Brdech

V roce 1927 v Brdech vznikla dělostřelecká střelnice. Za války ji využívali nacisté, kteří cvičiště rozšířili. V tomto trendu pokračovala posléze i československá armáda, jež tu v roce 1950 zřídila vojenský újezd. V současnosti má rozlohu 260 km². Slouží především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí.

V restituci ale s dorovnáním peněz neuspěli. Od poloviny 90. let se proto začali soudit. Dokládali, že své domy prodali za zvlášť nevýhodných podmínek a pod nátlakem, a tedy splňují restituční zákon. Odškodnění se ale nedomohli.

Svaz po smrti předsedy Jaromíra Poura v březnu 2009 nevyvíjí téměř žádnou činnost. V květnu se rozhodne, zda bude vůbec pokračovat. "Moc velký zájem není," říká rodák ze Záběhlé a místopředseda svazu Miloslav Čejka, který převzal dokumentaci k nárokům vysídlenců.

Podle něj je slábnoucí aktivita způsobená především tím, že během dvaceti let kvůli stáří podstatně ubylo členů svazu. "Mladým se už do toho moc nechce, navíc řada byrokraticko-právních úkonů lidi znechutila," tvrdí Čejka. Část jejich stížností už několik let leží u Ústavního soudu. Od záměru poslat je i k soudu do Štrasburku se nakonec upustilo.

Některým vyhnancům se ale podařilo získat zpět své pozemky. "Po letech soudů nám Pozemkový úřad v Příbrami nakonec mimosoudně vydal dvě babiččiny louky," říká Ladislava Stachová, jejíž matka žila s rodiči v Padrti. Rodina paní Stachové vrácené pozemky sice užívat nemůže, ale alespoň dostává nájemné od armády. Někteří lidé navrácené pozemky ministerstvu obrany prodali.

Obec Kolvín v Brdech musela v 50. letech ustoupit vojenskému újezdu
Obec Padrť v Brdech musela v 50. letech ustoupit vojenskému újezdu

Obce Kolvín a Padrť musely v 50. letech minulého století ustoupit vojenskému újezdu

Vysídlenci se potýkají i s obtížemi jiného rázu. V nových občanských průkazech mají jako místo narození uvedené Brdy. "Protestoval jsem, že jsem se narodil v Záběhlé, a ne někde pod pařezem," popisuje Čejka.

Stát o zbourání obcí rozhodl před šedesáti lety - v roce 1951. V následujícím roce vojáci obce Kolvín, Padrť a Záběhlá s celkem zhruba 500 obyvateli srovnali se zemí. Vesnice Velcí a Hrachoviště byly podle serveru Zanikleobce.cz zničené jen částečně.

Lidé se usadili většinou na Rokycansku, Plzeňsku a Příbramsku. Srazy rodáků se konají obvykle každý rok, většinou v Mirošově či Hrádku u Rokycan.

Některé okrajové části vojenského prostoru jsou od roku 2007 o víkendech a státních svátcích přístupné veřejnosti. Území bývalých obcí v nich ale nejsou zahrnuta.

V těchto místech stály do roku 1952 po stovky let tři obce (modrá šipka - Kolvín, zelená - Padrť, červená - Záběhlá)

V těchto místech stály do roku 1952 po stovky let tři obce (modrá šipka - Kolvín, zelená - Padrť, červená - Záběhlá)

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Tvůrce Kanceláře Blaník opouští Seznam. Důvodem jsou neshody s vedením firmy

Z natáčení filmu Prezident Blaník

Lobbista Tonda Blaník bouchl do stolu. Tvůrce, který oceňovaný seriál vytváří, opouští internetovou televizi Stream...

Další z rubriky

Armádní speciál s týmem lékařů zachránil tříměsíční dívenku ze Slovenska

Novorozeně cestuje letounem CASA ve speciálním inkubátoru do Prahy

Unikátní záchranný let má za sebou armádní letoun CASA. Se speciálním týmem lékařů a zdravotnickým vybavením na palubě...

Za neoznámení sexuálního násilí až tři roky vězení, navrhuje ministerstvo

Ilustrační snímek

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje rozšířit výčet činů, jejichž neoznámení či nepřekažení je trestné, o různé...

Komunističtí poslanci chodili jako tělo bez duše, vzpomíná Kudláček

Libor Kudláček (v popředí druhý zleva) se svými politickými kolegy z Občanské...

Jak málo v listopadových dnech roku 1989 stačilo, aby události změnily člověku život? Libora Kudláčka, spoluzakladatele...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.