Zmrazení výstavby v židovských osadách na Izraelem okupovaných územích je jedním z klíčových bodů pro pokračování nedávno započatých mírových rozhovorů (více o čerstvých přímých mírových jednáních na Blízkém východě čtěte zde).
Dočasné moratorium vyprší v neděli a předseda Palestinské samosprávy Mahmoud Abbás hrozí, že bez něj v jednání nebude pokračovat. Tel Aviv ovšem prodloužení zatím odmítá.
Netanjahu podle deníku The Guardian doufá, že propuštění usvědčeného špiona by mu pomohlo přesvědčit nejzarytější členy kabinetu k schválení dalšího dočasného zmražení výstavby. O jeho neoficiálním návrhu Američanům informovalo izraelské armádní rádio, úřad izraelského předsedy vlády ho nepotvrdil.
Izrael se pokoušel vysvobodit Pollarda už dříve
Vzhledem k tomu, že izraelský premiér se už pokusil připojit vydání Pollarda k dřívějším mírovým rozhovorům, je pravděpodobné, že to nyní bude projednáváno, píše britský list na svém webu.
Například v roce 1998 měl Netanjahu tehdejšímu prezidentovi Spojených států Billu Clintonovi říci toto: "Pokud bychom podepsali dohodu s Arafatem, očekávám prominutí (trestu) Pollardovi." Clinton se podle svých slov nezdráhal, vydání špiona ale zatrhla CIA.
Izraelská osada Maaleh Adumim na Západním břehu Jordánu
A vyhlídky na rychlé propuštění špiona zůstávají mizivé i nyní. Připouštějí to i samotní izraelští představitelé. Dá se totiž čekat, že americká tajná služba bude opět zásadně proti. Mimo jiné ji naštval i fakt, že se židovský stát příliš nepřetrhnul, aby získal a vrátil materiál předaný Pollardem.
Někdejší civilní zpravodajský analytik Jonathan Pollard pracoval pro americké námořnictvo. V roce 1984 ale započal špionáž pro židovský stát, za své služby dostával peníze a šperky.
O rok později ho ale americké bezpečnostní složky odhalily a v roce 1987 dostal za předání desetitisíců stránek tajných dokumentů Izraelcům doživotí. Dle FBI prý také prodával tajné dokumenty jihoafrické vládě v dobách apartheidu a pokusil se je dostat i do Pákistánu.
Mírové rozhovorySoučasné přímé mírové rozhovory začaly 2. září díky diplomatickému úsilí USA. Zatím ale nepřinesly zásadní průlom v žádném ze sporných bodů. Egyptský prezident Husní Mubarak minulý týden navrhl tříměsíční prodloužení moratoria v osadách. Poskytlo by to podle něj dost času na vyjednání hranic budoucího palestinského státu a pak už by problém moratoria padl. Židovské osady na okupovaném území tvoří velké bloky přiléhající k izraelské hranici a Izrael si je chce ponechat. Nabídnout za ně hodlá Palestincům územní kompenzaci. Podle diplomatů, kteří byli rozhovorům přítomni, se k Mubarakově návrhu klonily i Spojené státy, ale Izrael na něj nepřistoupil. Premiér Benjamin Netanjahu však později naznačil, že je v otázce výstavby připraven na kompromis. Nevidí prý důvod stavět všech 20 tisíc naplánovaných bytů. Abbás hrozí, že rozhovory ukončí, nebude-li moratorium prodlouženo. Přiznává ovšem, že je třeba v rozhovorech pokračovat, protože jiná cesta pro dosažení míru neexistuje. Cílem mírových rozhovorů je vyjednání podmínek pro vznik palestinského státu, tedy o jeho hranice, hlavní město a uprchlíky v diaspoře. USA se domnívají, že na těchto otázkách se lze dohodnout do roka. Abbás i Netanjahu se mají scházet v prvních fázích jednání po 14 dnech. zdroj: ČTK
|
