Největší propad vydavatelství zaznamenala v dubnu a květnu, kdy byl více než třetinový. V listopadu pak příjmy poklesly o 16 procent.
„Podzimní pokles byl sice poloviční proti jarnímu, ale je třeba vzít v úvahu sezonnost vývoje reklamního trhu, kdy jsou největší příjmy dosahovány v říjnu a listopadu,“ uvedl výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach.
Podle Macha byl skutečný pokles objemu inzertních příjmů v čistých hodnotách v roce 2020 nejméně jedna čtvrtina objemu ve srovnání s předchozím rokem. Na pokles příjmů a koronavirovou situaci museli vydavatelé reagovat snižováním mzdových nákladů a také přesunem zaměstnanců na home office.
V oblasti distribuce bylo uzavřeno zhruba 500 prodejních míst a výrazně se projevil zákaz nedělního prodeje.
Vydavatelé novin a časopisů přitom přes četné a opakované přísliby státní pomoci doposud nedostali od státu vůbec žádnou formu podpory, která by byla specificky cílená na jejich odvětví.
„Je přitom nesporné, že omezující podmínky existujících obecných COVID programů podpory pro ostatní podnikatelské subjekty vydavatelé nemohli využít, protože se na ně tyto programy nevztahovaly nebo by vydavatelé nebyli schopni naplnit omezující podmínky těchto programů,“ podotkl Mach.
Stát všem médiím, tedy tisku, rozhlasu a televizím sliboval dvě miliardy korun formou inzerce a poté čtvrt miliardy jen pro tištěná média. Dosud ale pomoc nezrealizoval.
Vydavatelé vedle inzerce financované státem navrhují například zavedení mimořádné snížené sazby DPH pro prodej tisku z deseti na pět procent a podporu distribuce a prodeje formou příspěvku na předplatitele.
