Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO uklidňuje Trumpa, výdaje rostou. Česko je čtvrté od konce

  20:02aktualizováno  20:02
Celkové výdaje na obranu evropských států NATO poprvé po sedmi letech mírně vzrostly. Jsou však stále pod hranicí, kterou očekává americký prezident Donald Trump. Vyplývá to z výroční zprávy za uplynulý rok, kterou v Bruselu zveřejnil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Roční vývoj růstu výdajů na obranu evropských zemí NATO a Kanady v procentech | foto: NATO

„Došlo k určitému pokroku, ale úkol není zdaleka hotov, stále nemáme spravedlivé dělení nákladů v rámci Aliance,“ uvedl Stoltenberg. Připomněl, že spojenci „učinili loni další kroky, aby zajistili bezpečí pro takřka miliardu občanů“ a zvyšování výdajů na obranu s tím bezprostředně souvisí.

Stoltenberg ve své výroční zprávě za loňský rok poukázal, že zatímco v roce 2015 se zastavil pokles výdajů na obranu, v roce 2016 už 23 členských zemí své obranné rozpočty zvýšilo. V reálných hodnotách celkově o 3,8 procenta, což představuje asi 10 miliard dolarů.

Upozornil však, že pouze pět zemí - Británie, Estonsko, Polsko, Řecko a USA dávají na obranu 2 procenta hrubého domácího procenta, jak členské země slíbily. „V roce 2017 tak musíme zdvojnásobit úsilí. Bude to nezbytné, aby transatlantický svazek zůstal pevný,“ řekl Stoltenberg.

Nový americký prezident Donald Trump, jehož země zajišťuje 68 procent rozpočtu svazku 28 zemí, totiž opakovaně a důrazně vyzval evropské členy, aby přispívali na svou obranu výrazněji. Jinak Spojené státy budou nuceny utlumit své závazky vůči spojencům.

Reakci chce Washington vidět už letos. A jasné plány od zemí, které musí udělat nejvíc, chce Trump slyšet osobně během své první cesty za evropskými spojenci koncem května.

Výdaje na obranu zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k hrubému domácímu...

Výdaje na obranu zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k hrubému domácímu produktu

Výdaje na modernizaci vybavení zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k...

Výdaje na modernizaci vybavení zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k obranným rozpočtům jednotlivých zemí

„Je reálné, aby všichni spojenci dosáhli hranice dvou procent,“ konstatoval v pondělí Stoltenberg s tím, že ještě letos chce hranice dvou procent dosáhnout Rumunsko a příští rok Litva a Lotyšsko.

Celkový průměr všech osmadvaceti členských zemí dohromady je sice 2,43 procenta HDP, ale číslo „táhnou“ právě Spojené státy (3,61 procenta). Jen evropské státy NATO, tedy i bez Kanady, mají dohromady průměr pouze 1,47 procenta HDP.

Stoltenbergova zpráva přitom ukazuje v tomto ohledu zajímavý vývoj. Po skončení studené války prakticky všichni evropští spojenci snižovali výdaje na obranu.

Naposledy, kdy průměr evropských zemí dohromady dosahoval hranice dvou procent, byl rok 2000. „Když se snižují výdaje v časech zmírňování napětí, musíme být schopni výdaje zase zvýšit, pokud se napětí zvyšuje,“ konstatoval Stoltenberg.

Srovnání vývoje výdajů na obranu od roku 1989 po současnost - Spojené státy,...

Srovnání vývoje výdajů na obranu od roku 1989 po současnost - Spojené státy, NATO celkově a evropští členové aliance

Česko je čtvrté od konce

České republice patří s výdaji 1,01 procenta HDP v rámci NATO nelichotivé čtvrté místo od konce. Horší jsou už jen Belgie, Španělsko a Lucembursko a pochopitelně Island, který však armádu v pravém slova smyslu nemá, a ve srovnání se proto neobjevuje.

České výdaje na obranu

Česká republika od svého vstupu do Aliance v roce 1999 držela dvouprocentní hranici až do roku 2005. Pak s ekonomickou krizí a šrty v rozpočtu šly výdaje na obranu strmě dolů.

Ani současný růst obranného rozpočtu však dosažení slíbených 1,4 procenta HDP nepředpokládá. Podle schváleného výhledu má být na rok 2018 předpokládaný rozpočet 57,8 miliardy korun a na rok 2019 pak 62,7 miliardy.

To by představovalo asi 1,2 procenta HDP. Pro dosažení 1,4 procenta HDP by bylo potřeba, aby byl v roce 2019 rozpočet ve výši asi 68 miliard a v roce 2020 ještě o necelých osm miliard vyšší.

Rozpočet resortu obrany roste o 9 až 10 procent ročně, výdaje vzhledem k HDP jsou však stále jen těsně nad jedním procentem. Ministr Stropnický předpokládá, že se jeho úřadu podaří s ministerstvem financí domluvit vyšší růst rozpočtu nejen na příští rok, ale i na další dva roky. Místo slibovaných asi pěti miliard by tak ministerstvo obrany mohlo dostat každoročně miliard osm.

Ministr financí a vicepremiér koaliční vlády Andrej Babiš zatím nic konkrétního neslíbil. „Já myslím, že zrovna s námi by prezident Trump mohl být spokojený. Oproti mnoha členským státům investice masivně navyšujeme a navyšovat i chceme. Zatím jsme se zavázali dostat se v roce 2020 na 1,4% HDP. A když se to povede, není hranice dvou procent za dalších pět let úplně nereálná," řekl.

Podle Stoltenberga nejde o „větší utrácení“, ale o lepší investice především do kapacit, výcviku vojáků a neustálé modernizace techniky. V tomto ohledu, kdy Aliance požaduje, aby do modernizace šlo 20 procent z obranných rozpočtů každé země, je Česko za loňský rok ještě o příčku horší.

„Není to jen volání amerického prezidenta Trumpa, na zvýšení obranných výdajů se dohodly všechny členské státy,“ podotkl šéf NATO s odkazem na vrcholnou schůzku osmadvacítky v roce 2014 ve Walesu. Tehdy ve světle změněného bezpečnostního prostředí po ruské anexi Krymu a akcích na Ukrajině spojenci znovu slíbili, že výdaje na obranu zvednou.

Podle ministra obrany Martina Stropnického by měla Česká republika v roce 2020 dosáhnout 1,4 procenta HDP. Dvouprocentní hranice je podle jeho nedávných slov reálná do roku 2025.

Stoltenberg během tiskové konference k výroční zprávě za loňský rok žádnou konkrétní zemi ohledně výdajů nekritizoval. Na dotaz se však rozhovořil o Německu, které sice zvyšuje výdaje na obranu, ale loni na obranu vynaložilo pouze 1,2 procenta HDP.

„Očekávám, že Německo jako všichni ostatní spojenci i nadále zachová dynamiku a nadále bude více investovat do obrany. Je to největší ekonomika v Evropě, skutečně záleží na tom, co Německo udělá,“ řekl Stoltenberg s tím, že některé jasné vzkazy německých představitelů včetně kancléřky Angely Merkelové napovídají tomu, že za rok by mohly být výsledky výroční zprávy podstatně příznivější. Berlín totiž plánuje během následujících čtyř let proti původnímu předpokladu napumpovat do obrany o 8,3 miliardy eur více.

Autor: natoaktual.cz


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Požár motorestu poblíž Hlavence u Prahy (18. listopadu 2017).

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

Finsko plánuje prověrku své obrany. Zapojí se USA i další země NATO

Letouny F-18 Hornet finských vzdušných sil

Finsko připravuje plány na vojenské cvičení, které by za účasti Spojených států i dalších zemí NATO prověřilo obranu...

Na ochranu Evropy a spojení s Amerikou vytvoří NATO nová velitelství

Otevření nového sídla NATO v Bruselu

Ministři obrany zemí NATO podle očekávání schválili plán na vytvoření dvou nových velitelství. První takzvané...

Odešel jako král! Lidé v Porubě vzpomněli na válečného hrdinu Škarvadu

Vypuštění balónků v barvách trikolory u příležitosti nedožitých stých...

Obyvatelé ostravské části Poruba, žáci škol i váleční veteráni si ve středu při unikátní akci připomněli výročí...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.