Studie úřadu pro dokumentaci činnosti bývalé východoněmecké tajné policie Stasi (BStU) odhalila, že západoněmecké firmy nepřímo využívaly v 70. a 80. letech práci východoněmeckých vězňů v mnohem větším rozsahu, než se dosud vědělo. Podle agentury Reuters by odhalení mohlo pomoci obětem při případných žádostech o odškodnění.
Už v minulosti vyšlo najevo, že práce východoněmeckých vězňů zprostředkovaně využívaly západoněmecké zásilkové služby Quelle a Neckermann a také švédský nábytkářský gigant Ikea (jak vězni vyráběli židle, čtěte zde). Ten se loni za tuto praxi omluvil.
Ikea měla, stejně jako tisícovky dalších západních firem, uzavřené smlouvy se státními subdodavatelskými firmami za železnou oponou, kde byla levnější pracovní síla. A právě tito subdodavatelé si někdy najímaly vězně, včetně těch politických.
"Studie zjistila, že Ikea byla jen špičkou ledovce," citovala agentura Reuters mluvčí BStU. "Někteří vězni byli k práci nuceni proti své vůli a za okolností, které ohrožovaly jejich zdraví," dodala mluvčí.
Televizní stanice ARD uvedla, že Aldi odebíral z Východního Německa punčochy, které ve firmě Esda Thalheim vyráběly vězeňkyně. Volkswagen si zase nechával vyrábět mlhovky, zadní světla a části stěračů do golfů a dodávek u firmy VEB Fahrzeugelektrik ve východoněmecké Ruhle, která podle dokumentů také využívala práce vězňů.
Společnosti Aldi i Volkswagen popřely, že by o podílu vězňů na výrobě odebíraných výrobků věděly. "Volkswagen nikdy neinicioval ani neschvaloval využívání vězňů ve východoněmeckých firmách, natož aby z toho profitoval," uvedl koncern v prohlášení.
