Morales, jenž patří v Latinské Americe k největším spojencům venezuelského lídra Cháveze a po nástupu do funkce například zavelel k zestátnění místního plynařského průmyslu, začátkem prosince v parlamentu prosadil výrazné změny ústavy. Ty dají centrální vládě větší možnosti při přerozdělování zisků z nerostného bohatství, které se soustřeďuje právě na východě.
Ústavní reformu, jež mimo jiné povoluje prezidentovi neomezený počet kandidatur, musí schválit referendum. Lidé z východu jsou spíše proti, zatímco indiánští obyvatelé západních horských částí Bolívie svého prezidenta bez větších výhrad podporují. Přece jen je to první indián, který dokázal vytlačit potomky španělských kolonizátorů z nejvyšších politických pozic. Ty si běloši pro sebe drželi od vyhlášení nezávislosti v roce 1825.
Evo Morales, který proslul jako obhájce domorodých pěstitelů koky a který se prezidentské funkce ujal počátkem roku 2006, nyní smířlivě prohlašuje: "Tato ústava musí sjednotit nás všechny, bílé i snědé."
To se však bohatým regionům Santa Cruz, Beni, Pando a Tarija vůbec nezdá. Již tak napjatou situaci vyhrotili jejich zástupci, kteří patří k antimoralesovské opozici, když jednostranně vyhlásili autonomii.
Podle ní by výnosy plynoucí z těžby plynu, ropy a železa zůstaly na bohatém východě. Jejich krok občané přivítali spontánními oslavami v ulicích měst, které připomínaly únorové karnevaly.
Východ se zatím úplně odtrhnout nechystá. Pouze chce přebudování Bolívie na federální republiku. Politici už plánují, jak svoje návrhy předloží občanům v plebiscitu.
