|
Nejdůležitější změny jugoslávské ústavy: |
| Jeden z dodatků ústavy mění dosavadní volbu jugoslávského prezidenta parlamentem na přímou volbu. Přímá volba hlavy státu umožní nyní jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi, kterému v červenci příštího roku končí mandát bez možnosti obnovy, aby se znovu ucházel o nejvyšší funkci, a to ve dvou funkčních obdobích. |
| Podle druhého dodatku mají být napříště přímo voleni také poslanci horní komory federálního parlamentu, zatímco doposud ji volily parlamenty Srbska i Černé Hory, přičemž každá z republik měla po 20 křeslech. |
Mezinárodní společenství už nyní nesmí podle Havla jako u předchozích čtyřech balkánských konfliktů zareagovat pozdě. "Popáté se to už nesmí opakovat," zdůraznil.
České ministerstvo zahraničí ovšem považuje za nepřípustné jakékoliv mocenské řešení situace na Balkáně. Podle jeho názoru by se mezinárodní společenství mělo hlavně zaměřit na politické, ale i lidsko-právní a ekonomické řešení tamních problémů.
Černohorský prezident Milo Djukanovič připustil, že jeho země se po ústavních změnách provedených jugoslávským parlamentem výrazně přiblížila referendu o nezávislosti.
Dal přitom najevo, že v případě válečného konfliktu, kterým by mohl Bělehrad reagovat na možné vyhlášení nezávislosti Černé Hory, je tato menší ze svazových republik připravena bránit se.
"Dojde-li ke konfliktu, budeme se bránit a ubráníme se - bráníme svou státnost a svobodu," zdůraznil Djukanovič a současně vyjádřil naději, že za ním bude stát i mezinárodní společenství.
Představitelé Česka, Chorvatska a Slovinska - Václav Havel, Stjepan Mesič a Milan Kučan - hovořili o situaci v Jugoslávii s prezidentem Černé Hory Milo Djukanovičem, a to při společné návštěvě chorvatského Dubrovníku.
Situace v Jugoslávii se vyhrotila poté, co Černá Hora odmítla ústavní změny schválené jugoslávským parlamentem, které znevýhodňují tuto menší z jugoslávských republik při volbách a umožňují Slobodanu Miloševičovi setrvat u moci.
"Scénář dění v tomto regionu nemůže nadále určovat člověk obviněný z válečných zločinů," míní trojice prezidentů.
| Jak reagovali někteří poslanci na výrok Václava Havla o postupu vůči Jugoslávii | |
| Pan Václav Havel by se měl v každém případě vrátit k humanitárním zásadám svých projevů a nevyhrožovat suverénnímu státu. Je to od něj odporné. | Vojtěch Filip KSČM |
| Havlovo vyjádření je projevem pokračující ztráty jeho smyslu pro realitu. Přímočará řešení jsou ta nejhorší. | Miloslav Ransdorf KSČM |
| Nevěřím na sílu jako prvek, který by Balkán trvale stabilizoval. Balkánu se dá pomoci hlavně prostřednictvím ekonomického posílení. |
Lubomír Zaorálek ČSSD |
| Tato prohlášení rozhodně nejsou šťastná. Vůbec nevím, co se tím vlastně sleduje. | Jan Zahradil ODS |
| Představitelé českého státu by měli být v otázce demonstrace síly velmi uměření, protože my to zrovna nebudeme, kdo bude demonstrovat svou sílu. | Petr Nečas ODS |
| Je třeba trvat na dodržování pravidel, a to někdy i demonstrací síly. Vždycky to ale má být po vyčerpání všech jiných prostředků. | Cyril Svoboda KDU/ČSL |
| Považuji za dobré, že Havel, který má velkou mezinárodní autoritu, velmi hlasitě a velmi aktivně na problém v Jugoslávii upozorňuje. | Michal Lobkowicz US |
