Všichni o všech všechno víme! Ale chceme to?

  • 6
Mezinárodní terorismus je bezesporu jedním z největších globálních nebezpečí současnosti a demokratické státy, k nimž se Česká republika řadí, by měly udělat maximum pro to, aby ho zastavily nebo přinejmenším výrazně omezily jeho hrozby.

Potud zcela jasné konstatování, na kterém by se velká většina lidí této planety (s výjimkou teroristů pochopitelně) shodla. Domnívám se však, že formy omezování a zadržování vlivu teroristických organizací jsou mnohem diskutabilnějším tématem a v řadě případů mohou vést až k omezení demokratických postupů, na které je euroamerická civilizace právem hrdá.

Parlamenty a vlády demokratických států - zejména v posledních dvou třech letech projednávají a schvalují nejrůznější bezpečnostní opatření omezující působení teroristů na jejich území. Řada z nich, jako například zvýšená ostraha strategických objektů, je určitě namístě, jiná vzbuzují obavy.

I Česká republika, mimo jiné jako aktivní člen koalice v Iráku, v současné době řeší výše nastíněný problém – „dilema“ dichotomie vlastní bezpečnosti a míry demokracie. Vláda ČR například v předchozích týdnech přišla s návrhem zákona, který by umožnil trestat firmy podporující teroristické skupiny v zahraničí. Chvályhodná iniciativa? Ano i ne.

Je určitě vhodné podchytit finanční zdroje teroristů hned v jejich zárodku, na druhou stranu je ale jasné, že kontrola tohoto typu nemůže být uskutečněna „jen tak“. Nejprve musí stát shromáždit o všech firmách nadstandardní informace a ty pak musí poskytnout institucím, jež mají boj proti terorismu na starosti, tzn. minimálně Ministerstvu vnitra, Policii ČR, BIS a dalším.

Je jasné, že toto shromažďování informací a jejich následné rozšíření se nebude týkat pouze potenciálních sponzorů terorismu a prádelen špinavých peněz, ale všech společností, podniků i drobných živnostníků. To, že vláda návrh zákona mimo jiné obhajuje tím, že na základě zjištěných informací bude možné trestat například firmy poškozující životní prostředí, tj. záležitost už dlouho řešenou jinými mechanismy, nepovažuji za pádný argument.

Jsem si vědom toho, že vládní koalice již při navrhování zákona na takto orientovanou kritiku ze stany opozice upozorňovala a téměř ji zesměšňovala, přesto si ji neodpustím. Nedomnívám se totiž, že české státní instituce jsou oprávněny takto rozsáhlé informace plošně shromažďovat a následně s nimi manipulovat! Nejen, že jsem skeptický k jejich získávání, ale i k samotné bezpečnosti distribučních toků a k efektivitě následných postihů.

Důvodů je hned několik. Zaprvé takováto systémová změna znamená výrazné navýšení byrokratického aparátu, a to hned několika institucí. Zadruhé samo shromažďování a uchovávání těchto informací přímo vyzývá k jejich zneužití – nejen ze strany jednotlivých zainteresovaných orgánů státní správy, ale i ze strany „externistů“, např. obávaných hackerů atd.

Za třetí jsem, jak už bylo předesláno, velmi skeptický ke konečnému efektu, tj. ke smysluplnému a efektivnímu využití těchto informací. Zkušenosti ze zahraničí příliš optimistické nejsou. A za čtvrté, a to především, jsem zásadně proti zneužívání záminek – teroristické hrozby či již „vyzkoušených“ údajných tlaků ze strany EU – k prosazování zákonů, které v konečném součtu znamenají postupné omezování svobody občanů a zvýšené kontroly státní moci nad jejich aktivitami.

Vládní návrh programového zasahování do soukromí českých podnikatelů je jen jedním z nich.Možná se vám uvedené obavy zdají přehnané a jejich zdůvodnění irelevantní, v tomto případě si však dovoluji nesouhlasit. Plíživými zásahy do soukromí ze strany státu se totiž i Češi poměrně záhy mohou stát pasivními aktéry téměř science fiction situací tak, jako se jimi stali američtí občané po schválení tzv. Patriotského zákona přijatého po 11. září 2001.

Situací, kdy komerční časopisy nám budou jako bonus zařazovat přílohu s fotografií našeho domu a s informací, jaké je jméno našich příbuzných a podobně. Nevěříte? Předplaťte si časopis Reason a čekejte na červen...


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video