Hromadnými skladbami, kterých se účastnilo 15 tisíc cvičenců, ve čtvrtek a pátek vyvrcholil program sletu, který byl v neděli zahájen slavnostním průvodem následovaným dalšími sportovními i kulturními akcemi. Sedmnáctý slet se uskuteční v roce 2024.
Páteční program zahájila společná československá skladba pro ženy a muže Spolu na hudbu Jaromíra Vejvody, Karla Černocha a skupin No Name a Chinaski. Následovala skladba pro předškolní děti Noty, po ní skladba pro starší žactvo Cirkus. Během ní děti předvedly například přemety a kotouly.
Poté ženy představily sestavu ve skladbě Cesta, rodiče s dětmi zacvičili na skladbu Méďové. Chlapci i děvčata cvičili i na hudbu Jaroslava Uhlíře. Skladbu pro ženy Ženobraní doprovázely písně skupin Čechomor a Fleret, mužskou skladbu s názvem Borci doplnila hudba Bedřicha Smetany. Ženy s obručí tančily na skladbu Siluety, kterou mimo jiné doplnila stejnojmenná píseň skupiny Mandrage, celý program zakončili senioři a seniorky ve skladbě Princezna republika.
Slet byl oficiálně zakončen slavnostním nástupem, při kterém zástupce jednotlivých souborů doprovodily postavy z české historie – sv. Václav, Karel IV. nebo Miroslav Tyrš. „Sestry a bratři, nazdar!,“ rozloučila se pak se cvičenci i diváky starostka České obce sokolské Hana Moučková. „Zdar!“ odpověděl jí téměř plný stadion.
Na oficiální zhodnocení sletu je podle organizátorů ještě brzy. „Musím ale říct, že za mě to byl famózní úspěch už od prvního dne. Už od začátku, kdy proběhl sletový průvod Prahou, přes přehlídku sokolského sportu v O2 aréně až po hromadné cvičení,“ řekl Marek Brodský z komunikačního týmu organizátorů.
Zájem veřejnosti byl podle něj větší než u minulého sletu z roku 2012. „Můžu říct, že lístky, které šly do prodeje na dnešek, se prodaly téměř všechny,“ řekl Brodský. „To je ten měřitelný úspěch. Ten neměřitelný úspěch je to nadšení a atmosféra, která na všech akcích byla, protože ji vytvářeli nejenom sokolové, ale i nesokolové, kteří se přišli podívat,“ doplnil.
Tělovýchovná organizace Sokol patřila od svého vzniku před více než 150 lety k hlavním hybatelům českého společenského života. Její tradici nedokázaly zničit ani zákazy. V minulosti patřily pravidelné slety k vrcholům života české společnosti, a dva z nich se dokonce změnily v jasnou politickou manifestaci.
Desátý slet v červenci 1938, který se konal v době rostoucího mezinárodního napětí, byl vyjádřením odhodlání Čechoslováků bránit se proti hrozícímu nacistickému nebezpečí. A vystoupení o deset let později se zase stalo výrazným, byť opět marným protestem proti únorovému puči, po kterém se dostala k moci KSČ.
