„Pro pacienty to bude znamenat jediné - zrychlí se diagnostika, rozšíří možnosti zavedení nových metod, zlepší se zpracování krve, včetně podmínek pro dárce krve. Získáme nové možnosti a prostory pro výrobu léků, zejména individuálně připravovaných pro pacienty z celé ČR pro řadu komplikovaných onemocnění,“ shrnula Jurásková.
Výstavbou pavilonu startuje generální rekonstrukce 225 let starého nemocničního areálu v centru Prahy na Karlově náměstí. Na obě investice získá VFN příspěvek státu, na laboratorní pavilon miliardu v rámci strategických investic schválených vládou.
„Pro sedm nemocnic, z toho jsou tři v Praze, schválila vláda do roku 2020 investici deset miliard korun, z toho tři miliardy uhradí nemocnice, dvě miliardy se získají prodejem zbytného majetku nemocnic a stát by měl investovat pět miliard korun. Stát napravuje velký dluh, který k těmto nemocnicím má,“ poznamenal Němeček.
Jurásková připomněla, že v minulých letech se opakovaně mluvilo o vystěhování VFN na okraj hlavního města, i proto nemocnice žádné velké investice od státu nedostávala a zásadní rekonstrukce se odkládala.
Urgentní příjem bude v novém pavilonu, který vznikne na spojnici dvou velkých pavilonů, v nichž jsou například kliniky intenzivní péče, pneumologie či radiodiagnostika. Pacienti podstoupí nutná vyšetření zde, pak buď budou předáni dál, nebo zůstanou 24 hodin na pozorování.
Nyní rozváží záchranná služba pacienty podle typu potíží rovnou na specializovaná pracoviště po celém areálu, což ošetření zdržuje. Soustředěním kapacit i odborníků do jednoho místa se tak péče má zrychlit a zlepšit. Stavět by se podle Juráskové mohlo už v polovině příštího roku a náklady se budou pohybovat kolem tří set milionů korun.
Na urgentní příjem VFN přijme lékaře a sestry. Řidiči ale skončí
Zásadnější a větší investice je vybudování sdruženého laboratorního pavilonu s energocentrem. V tuto chvíli jsou laboratoře na mnoha místech po celé Praze, ale také například na Zbraslavi, kde se zpracovává krev. V ne úplně dobrém technickém stavu je energetické zázemí.
„My se na to těšíme, protože teď jsme na dvou pracovištích a pokud bude celý tým na jednom pracovišti, ušetříme personál i náklady na převážení materiálu a lidí z jednoho pracoviště na druhé. Rozhodně budeme rádi, když i kolegy z komplementu budeme mít na blízku,“ uvedla pro iDNES.cz primářka transfuzního oddělení na Zbraslavi Daniela Dušková.
Sloučení pracovišť do jednoho se podle ní nedotkne zaměstnanců nemocnice, ale především řidičů, kteří objíždějí provozy mimo areál VFN. S tím počítá i Jurásková. Kvůli výstavbě bude také pravděpodobně část areálu po nějakou dobu zavřená.
„Na urgentním příjmu vznikne nová kapacita, což budou čtyři observační lůžka, a bude potřeba přijmout sestry i lékaře. V případě sdruženého pavilonu očekáváme naopak úsporu zaměstnanců. Tu budou představovat zejména automatizované linky v laboratorních provozech a společný příjem biologického materiálu, což čítá samo o sobě desítky zaměstnanců. Podstatné ale je, že budeme moci snížit počet lidí za volantem a náklady na dopravu,“ uvedla pro iDNES.cz Jurásková.
Proti plánu za téměř dvě miliardy nemá nic ani bývalý ministr zdravotnictví a opoziční poslanec za TOP 09 Leoš Heger. „Je to docela rozumné. Tak velká nemocnice urgentní příjem potřebuje. Navíc VFN byla strašně dlouho diskutovaná, jestli má své místo v centru Prahy, nebo jestli by se mělo uvažovat o úplně jiné nemocnici někde jinde. Teď už se všeobecně přijímá, že by tam měla zůstat. V minulosti nebyla příliš investičně preferovaná a je to velmi starý areál, kde je spousta nedostatků, které je potřeba řešit.“
Uskutečnění projektu přinese nemocnici provozní úsporu přes 60 milionů korun ročně. Návratnost investice je kolem 17 let. Pokud by se projekt neuskutečnil, musela by nemocnice vydat na generální rekonstrukci současných nevyhovujících objektů 730 milionů korun, uvedla ředitelka.
