Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Všechny překvapíme, řekl před nadcházejícím summitem premiér Netanjahu. Tak uvidíme...

  8:26aktualizováno  8:26
Blížící se obnovení přímých izraelsko-palestinských mírových rozhovorů ve Washingtonu je dobrou zprávou. Jinou otázkou však je, zda tyto rozhovory povedou k dohodě, natožpak do roka, jak doufá americký prezident Barack Obama, uvažuje Šlomo Avineri, profesor politologie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.

Americký prezident Barack Obama s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem (22. září 2009) | foto: AP

Když Obama dva dny po nástupu do prezidentského úřadu jmenoval svým zvláštním vyslancem na Blízkém východě bývalého senátora George Mitchella, mnozí lidé doufali, že do dvou let povede jeho úsilí k dohodě mezi Izraelem a Palestinci – a k všeobecnému míru mezi Izraelem a všemi jeho arabskými sousedy.

Těžko říct, zda by se tyto přehnané naděje měly přičíst spíše Obamově nezkušenosti, nebo jeho přehnanému sebevědomí – případně obojímu. Jasné je jen to, že po osmnácti měsících a bezpočtu návštěv v regionu se Mitchellovi podařilo dosáhnout pouze rámcové dohody mezi Izraelem a Palestinci, že spolu začnou hovořit.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se zvláštním vyslancem USA pro Blízký východ Georgem Mitchellem (24. ledna 2010)

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se zvláštním vyslancem USA pro Blízký východ Georgem Mitchellem (24. ledna 2010)

Problém je v tom, že spolu obě strany hovoří už sedmnáct let, pod různými izraelskými a palestinskými vůdci a pod dvěma americkými prezidenty. Přivést je znovu k jednacímu stolu není žádný průlom, nýbrž spíše pokus o omezení škod. A přestože se Mitchellova úspěšná bilance při sjednávání usmíření v Severním Irsku jevila jako výtečný předpoklad pro jeho současnou práci, na Blízkém východě mu možná byla spíše na obtíž.

Obamův vyslanec George Mitchell (vlevo) se syrským prezidentem Bašárem Asadem (26. července 2009)

Obamův vyslanec George Mitchell (vlevo) se syrským prezidentem Bašárem Asadem (26. července 2009)

Obamův vyslanec George Mitchell (vlevo) s izraelským ministrem obrany Ehudem Barakem (26. července 2009)

Obamův vyslanec George Mitchell (vlevo) s izraelským ministrem obrany Ehudem Barakem (26. července 2009)

Konflikt v Severním Irsku byl odjakživa teritoriální: ani ta nejradikálnější irská republikánská skupina nikdy nepopírala legitimitu Velké Británie – pouze její vládu v šesti severních provinciích území, které republikáni pokládají za Sjednocené Irsko. Naproti tomu jádro palestinsko-izraelského konfliktu se izraelských hranic týká jen zčásti. Palestinci se nepřou pouze o okupaci západního břehu Jordánu po roce 1967; už od roku 1947, kdy Organizace spojených národů schválila plán rozdělení Palestiny vyzývající k založení dvou států, jednoho židovského a jednoho arabského, odmítají Palestinci uznat právo Izraele na existenci a většina Izraelců není přesvědčena, že palestinská strana již tento postoj zcela opustila.

Mitchell těmto zásadním otázkám nedopřál sluchu a vykročil špatnou nohou, když na základě Obamova podněcování hned na počátku přistoupil na požadavek Palestinců zmrazit před zahájením jednání další výstavbu izraelských osad na západním břehu Jordánu. Zastavení osídlovací činnosti na palestinských územích je rozumný požadavek a Palestinci na něm přirozeně mohli během vyjednávání trvat. Učinit však ze zmrazení výstavby osad předběžnou podmínku jednání však bylo očividně nepřijatelné pro izraelskou vládu, která tvrdila, že žádné předběžné podmínky by se před vyjednáváním neměly klást.

Mahmúd Abbás (vpravo) s Georgem Mitchellem.

Mahmúd Abbás (vpravo) s Georgem Mitchellem.

Na této otázce se promrhal více než rok, což mimo jiné vyvolalo napětí mezi vládou premiéra Benjamina Netanjahua a Obamovou administrativou. Netanjahu nakonec bez jakékoliv grácie souhlasil s dočasným zmrazením – které má vypršet na konci září – a Palestinci pod americkým tlakem přistoupili na zahájení vyjednávání i bez výslovného izraelského ujištění, že toto zmrazení bude pokračovat.

Nejenže se promrhal drahocenný čas, ale také se napáchaly další škody. Dokonce ani Izraelcům, kteří nesouhlasí s Netanjahuovými nesmlouvavými postoji, se nelíbilo, že se USA k jejich premiérovi chovají, jako by byl vůdcem Horní Volty. Koneckonců loni oznámil, že navzdory předchozímu stanovisku své strany Likud je nyní ochoten akceptovat řešení založené na existenci dvou států – pro mnoho členů Likudu i pro nejméně tři menší strany v jeho vládní koalici je přitom tento postoj dodnes předmětem nenávisti.

Dosáhnou tedy rozhovory, které nyní mají začít, něčeho podstatného, anebo se washingtonský summit stane pouze další příležitostí ke společnému fotografování jako v případě summitu organizovaného prezidentem Georgem W. Bushem v Annapolisu v roce 2007? Pouze nenapravitelný optimista by dal rozhovorům vyšší než padesátiprocentní naději na úspěch.

Prezident USA Barack Obama s ministryní zahraničí Hillary Clintonovou a vyslancem pro Blízký východ Georgem Mitchellem

Prezident USA Barack Obama s ministryní zahraničí Hillary Clintonovou a vyslancem pro Blízký východ Georgem Mitchellem

Americký vyslanec pro Blízký východ George Mitchell v Egyptě. (28. leden 2009)

Americký vyslanec pro Blízký východ George Mitchell v Egyptě. (28. leden 2009)

Důvodem není pouze nepoddajný charakter blízkovýchodního mírového procesu, ale i bezprostřednější okolnosti. I když bude Netanjahu ochoten učinit ústupek realismu, někteří koaliční partneři by mohli z jeho vlády odejít.

Na straně Palestinců zase Palestinská samospráva Mahmúda Abbáse ztratila v roce 2006 kontrolu nad pásmem Gazy – kde dnes vládne nelegitimní kabinet pod vedením Hamásu –, a nemůže už tedy mluvit za všechny Palestince. A protože bylo od násilného puče Hamásu zabito v Gaze více než 600 Palestinců, může být dosažení míru mezi Palestinci stejně obtížné jako dosažení míru mezi nimi a Izraelem.

Než navíc předloni ztroskotaly izraelsko-palestinské rozhovory, vyjednávala předchozí izraelská vláda vedená premiérem Ehudem Olmertem a ministryní zahraničí Cipi Livniovou dva roky s Palestinskou samosprávou. Umírněnější izraelský kabinet už ani nebyl myslitelný a totéž se dalo říci o hnutí Fatáh, které ovládalo Palestinskou samosprávu. Přesto obě strany po desítkách veřejných i soukromých jednání nedokázaly dospět k dohodě.

Cipi Livniová

Cipi Livniová

Ani nejumírněnější představitelé na obou stranách nebyli s to dohodnout se na klíčových otázkách konfliktu: na hranicích, osadách, Jeruzalémě a osudu palestinských uprchlíků z let 1947-1948 a jejich potomků. Obě strany přitom měly na dosažení dohody bezprostřední zájem: v Olmertově případě mohla dohoda zachránit jeho postavení premiéra, zatímco Abbás ji mohl použít jako trumfovou kartu ve faktické občanské válce Fatáhu s Hamásem.

Neschopnost dospět k dohodě ani za tak zjevně příznivých podmínek nevěstí pro nadcházející rozhovory nic dobrého. Netanjahu však prohlásil, že jakmile jednání začnou, "všechny překvapíme", a Palestinci zašli dál než kdykoliv dříve, když vybudovali instituce potřebné pro národní nezávislost. Dokonce i mnohokrát zklamaný optimista tak vidí, že tentokrát by naděje na usmíření přece jen mohla být o něco vyšší.

Šlomo Avineri, bývalý generální ředitel izraelského ministerstva zahraničí, je profesorem politologie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.

Copyright: Project Syndicate, 2010; z angličtiny přeložil Jiří Kobělka; titulek a mezititulky jsou redakční

Autor:


ZPRÁVY: Ministr kultury podepsal smlouvu na odkup vepřína v Letech za 450 milkionů



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...



ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN půjdou společně. Vést Sněmovnu Fiala nechce

ODS. TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN se dohodly na společném postupu při formování...

Čtyři strany ve Sněmovně - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN - se domluvily na společném postupu při formování Sněmovny a...

Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...

Vzdejme se slova Vánoce, vyzval kněz křesťany. Už podle něj nemá smysl

SANTABĚH. Několik stovek běžců v kostýmech Santa Clause bylo možné pozorovat v...

Severoirský katolický kněz Desmond O’Donnell míní, že by nejen katolíci, ale vůbec všichni křesťané měli opustit výrazy...



Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o...

ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To...

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...

Nadívaný krocan a dýňový koláč
Nadívaný krocan a dýňový koláč

Recepty ke Dni díkuvzdání zpestří podzimní jídelníček



Najdete na iDNES.cz