„Akceptovali jsme americkou nabídku mezivládní dohody na nákup 8 víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a 4 bitevních AH-1Z Viper a dnes jsme celý kontrakt dovedli do úspěšného konce,“ oznámil po jednání Metnar (za ANO).
Nákup označil za významný milník v česko-amerických vztazích. „Do konce roku 2023 budou nové vrtulníky ve výzbroji naší armády. Získáme moderní a v praxi vyzkoušené stroje, zvýšíme bojeschopnost a současně snížíme závislost na ruské technice,” dodal.
Ve Washingtonu se ve čtvrtek večer středoevropského času setkal se svým americkým protějškem Markem Esperem. Kromě rozhovoru o bilaterální i alianční spolupráci s ohledem především na působení v zahraniční misi v Afghánistánu byl klíčovým tématem schůzky právě podpis mezivládní dohody o pořízení dvanácti nových vrtulníků.
„Jsme rádi, že se Česká republika rozhodla pro naše vrtulníky. Zvyšuje to její schopnosti i interoperabilitu v rámci NATO,“ sdělil Mark Esper.
Nákup na základě dohody vláda–vláda má zaručit, že dodávky budou uskutečněny za stejných finančních podmínek, jako by je nakupovala sama americká armáda.
Nové vrtulníky mají nahradit dosluhující bitevníky Mi-24/35 ruské výroby. Armáda se tak chce postupně začít zbavovat závislosti na ruské technice, která je konkrétně u vrtulníkového letectva značná. „Nesmíme zaspat, závislost na ruské technice je neúnosná a modernizace nevyhnutelná,“ konstatoval před časem velitel Vzdušných sil Petr Hromek.
Velení armády počítá, že nové vrtulníky po vyškolení pilotů a personálu bude v případě potřeby nasazovat do misí a operací.
“Z hlediska našeho vrtulníkového letectva je to rozhodující krok do 21. století. V podobě systému H-1 získává armáda nové schopnosti včetně technologií. V budoucnu počítáme i s nasazením nových vrtulníků do zahraničních misí,“ řekl náčelník Generálního štábu Aleš Opata.
Požadavky české armády
Pozn: týká se víceúčelových strojů |
České Vzdušné síly mají ve výzbroji zhruba padesát vrtulníků různých typů. Armáda se dlouhé roky opírala a ještě chvíli opírat bude o vrtulníky sovětské, resp. ruské výroby – dopravní Mi-8 (3 stroje), víceúčelové transportní Mi-17 (5 strojů) a modernější Mi-171Š (15 strojů, část modernizovaná) a bitevní Mi-24/35 (16 strojů). Kromě toho provozuje také pátrací a zdravotnické W-3A Sokol polské výroby.
To s sebou nese potíže při servisu, údržbě, dodávkách náhradních dílů nebo při takzvané interoperabilitě v rámci NATO, tedy při spolupráci se spojenci.
Zatímco prakticky všechny transportní Mi-17 doslouží přibližně v období let 2024 až 2026 po více než pětatřiceti letech provozu, u modernějších Mi-171Š se předpokládá, že mohou létat minimálně do roku 2035. Bitevníky Mi-24/35 pak mají díky probíhajícím generálním opravám odejít do „důchodu“ někdy v letech 2025 až 2027. Nějakou dobu je tak armáda bude provozovat souběžně s novými americkými stroji.
Osvědčené stroje pro mariňáky
Čeští vojáci získají bojem prověřené stroje. Jejich primární určení pro „americkou námořní pěchotu“ je dostatečnou zárukou. Víceúčelový UH-1Y Venom patří do takzvané linie vrtulníků „Huey“, sahající k jeho předchozím modelům nasazeným v bojových akcích ve Vietnamu.
Dvoumotorový střední vrtulník je následovník slavného UH-1 Iroquois. Americká námořní pěchota si objednala celkem 160 těchto nejnovějších strojů. Bojová nasazení už prodělal od roku 2008 při operacích v Iráku a v Afghánistánu.
Bitevní Stroj AH-1Z Viper je rovněž v bojích osvědčeným nejmodernějším potomkem legendárního AH-1 Cobra, prvního specializovaného bitevního vrtulníku v historii, který během vietnamské války v podstatě definoval tuto kategorii techniky.
UH-1Y Venom
|
Oba stroje z dílen amerického výrobce Bell jsou prakticky „dvojčata“. Viper a Venom mají totiž 85 % stejných dílů, a to výrazně snižuje nároky na logistiku, servis, údržbu a provozní zázemí. Díky velmi podobné avionice mohou posádky UH-1Y i AH-1Z využívat i stejný letový simulátor.
Součástí kontraktu má být kromě samotných vrtulníků také vybavení zbraňovými systémy, munice, údržba a zaškolení a výcvik personálu. Otázkou zatím zůstává, jak bude zbraňový balíček vypadat. To se týká například počtu řízených protitankových střel Hellfire v ceně zhruba 100 tisíc dolarů za kus.
Ve výzbroji mají být též letecké kulomety ráže 7,62 mm, kulomety ráže 12,7 mm, neřízené rakety vzduch–země, řízené rakety vzduch–země se schopností laserového navádění, letecké kanony ráže 20 mm a možnost použití protiletadlových řízených střel.
„Pokud má armáda ambice používat vrtulníky primárně pro vojenské účely například v bojových zónách a při obraně, pak je logické, že by se měla přiklonit ke stroji, který je primárně navrhován a konstruován jako vojenský,“ konstatoval letecký odborník Jan Čadil, šéfredaktor magazínu Letectví & kosmonautika.
AH-1Z Viper
|
Upozornil, že v budoucích letech bude muset armáda začít uvažovat o obměně transportních a záchranných vrtulníků. I vojenské však zvládnou civilní úkoly, když je například potřeba někoho evakuovat při povodních ze střechy domu nebo pomoci s hašením lesního požáru.
Obchod otevírá dveře českým firmám
Experti ale upozorňují, že by s nákupem tuctu strojů mělo jít jen prvotní fází, úplný začátek přezbrojení, neboť osm víceúčelových a čtyři bitevní vrtulníky armádě stačit nebudou. Finální stav by tak příštích letech měl znamenat zhruba tucet strojů od každého z obou typů. Později by tak logicky mělo dojít k dalšímu kontraktu v obráceném gardu – čtyři víceúčelové a osm bitevních.
Již nyní je jisté, že do první zakázky bude významně zapojen český obranný průmysl. Minimálně 30 procent z ceny kontraktu by měly na subdodávkách dostat české firmy. Podle ministra Metnara to bude zřejmě o něco více. Konkrétní podobu účasti zatím ministerstvo obrany neuvedlo.
Ale například státní podnik LOM Praha zajišťuje pro armádu servis v současné době používaných vrtulníků, Ray Service se specializuje na výrobu kabeláže pro sofistikované přístroje, Aero Vodochody v minulosti například vyrábělo kokpity pro vrtulníky Black Hawk a společnost VR Group se zase zabývá výcvikem či výrobou simulátorů.
Účast na takové zakázce pak českým výrobcům otevírá dveře pro napojení na jinak nepříliš otevřený americký zbrojní a technologický trh v rámci dodavatelských řetězců.
