Tenhle nepočetný letecký poradní tým českých specialistů odvádí v Afghánistánu špičkovou práci. I když třeba na rozdíl od strážní roty v nedalekém Bagrámu nejsou „v první linii“ a jejich výsledky zůstávají poněkud skryty.
Mají na starosti školení a výcvik afghánských pilotů vrtulníků Mi-17 i pozemního personálu. Piloty i celé posádky připravují na neobvyklé a krizové situace, do kterých se mohou ve vrtulníku nad Afghánistánem dostat.
Monstra versus Taliban. Češi v afghánském Bagrámu čelili už dvěma útokům |
Školí techniky i zbrojíře a zkušenosti například nedávno také předávali palubním střelcům z ochranky afghánského prezidenta.
„Afghánští piloti často překračují limity strojů, létají až za hranou. Snažíme se je odnaučit zlozvyky, které při pilotování mají a připravit je na extrémní a krizové situace, do kterých se mohou dostat,“ říká jeden z českých instruktorů a zároveň pilotů. (Pozn.: jména českých vojáků není možné kvůli jejich bezpečnosti uvádět, i když je autor reportáže zná)
Srdce v temné hale
Tahle zvenku nenápadná letištní budova ukrývá to nejdůležitější, co mají čeští specialisté pro výcvik afghánských letců momentálně k dispozici. V chladné a temné hale s vysokými stropy je v provozu několik realistických leteckých simulátorů. Dva pro vrtulníky.
Relativně přesně simulují létání s ruskými stroji Mi-17, které afghánská armáda používá. Pro výcvik v posledních týdnech ale používají ten novější s označením V5 vyrobený na Slovensku. „Výcvik probíhá u jednotlivců i celých posádek,“ konstatuje jeden z instruktorů.
Fotografie    |
Pro představu: Simulátor tvoří skutečná část kabiny vrtulníku se všemi přístroji. Kabina se podle letu pohybuje a reálnou odezvu mají i přístroje a ovládací prvky. Na vypouklé plátno před kabinou je pak promítán digitalizovaný obraz reálné afghánské krajiny. Mapové podklady jsou podle instruktorů několik let staré, a neodpovídají tak současnému stavebnímu ruchu v Kábulu a okolí. „Pro výcvik to však stačí,“ dodává další z českých specialistů.
Srdcem celého simulátoru je počítačová sestava několika věží a ovládací centrum s řadou monitorů. Tady instruktoři žákům simulují různé druhy počasí, poruchy či poškození i bojové situace.
„Tady si mohou piloti i celé posádky vyzkoušet postupy a reakce na situace, které by bylo v reálu těžké nacvičovat. Pokud se pak do takové situace dostanou, mají představu, jak se mašina chová a co musí udělat,“ vysvětluje český instruktor.
Simulátor je pod českým velením vytížený prakticky každý den na čtyři hodiny. Dvě dopoledně a dvě odpoledne.
Tedy pokud jde elektřina. Výpadky dodávek energie jsou jednou z potíží, která české specialisty trápí. Obsluha simulátorů má přitom jen vždy pár minut, dokud běží rezervní zdroje energie, aby systémy bezpečně vypnula. „Nestandardní vypnutí pak neskutečně prodlužuje znovunahození systému a opětovné nastavení simulátoru,“ podotýkají instruktoři.
Zkušenosti z boje
Na simulátor piloti afghánské letky docházejí denně. Ale pravidelný a intenzivní výcvik se pro ně českým expertům plánuje jen velmi těžko. Prakticky celá vrtulníková letka afghánské armády je totiž možná až neskutečně vytížena reálnými bojovými operacemi. Těm je podřízeno vše.
Čeští letci v KábuluO výcvik afghánského vrtulníkového letectva se Češi starají od roku 2008. Tehdy vycvičili také vrtulníkovou letku afghánského prezidenta. Afghánské piloty učili nejen taktiku, ale především anglickou korespondenci i práci s moderními přístroji, například s GPS. Dosavadní v pořadí 22. letecký poradní tým působil v Afghánistánu téměř sedm měsíců. Počátkem února byla jednotka vystřídána. Takzvaný AAT (Air Advisory Team - Letecký poradní tým) je nasazen na letišti HKIA v Kábulu. Primárním úkolem je výcvik, poradenství a výuka pilotů a pozemního personálu příslušníků vzdušných sil Afghánské národní armády. Cílem je pomoc při budování afghánské armády a dosažení jejích plných schopností. Jednotka českých pilotů a techniků provádí výcvik s vrtulníky typu Mi-17. |
„S ohledem na jejich operační vytíženost mají dost aktivní život, jsou hodně nasazování, takže s nimi nelze zcela plánovaně pracovat,“ shodují se čeští experti. Nezřídka tak přicházejí Afghánci na simulátor třeba po týdnu létání v těch nejnebezpečnějších oblastech země.
Jako žáci jsou však prý dobří. Mladší piloti většinou absolvovali výcvik v zahraničí a prohlubují své zkušenosti. U těch starších jde čistě o obnovování návyků a odstraňování zlozvyků. „Jsou vcelku pružní a přijímají bez problémů rady a názory, snaží se přizpůsobit,“ říká jeden z instruktorů.
Ještě do konce loňského roku čeští instruktoři školili afghánské kolegy i ve vzduchu během cvičných misí. O obnovení takového mandátu se v současné době jedná stejně jako o možném rozšíření poradního a výcvikového týmu, který nyní doplňují slovenští specialisté.
Kromě pilotů ale Češi také pomáhají technikům a obslužnému personálu. Přímo na letišti s Afghánci nacvičují třeba výměnu zbraňových systémů, jejich nabíjení nebo údržbu strojů. Cílem je, aby Afghánci postupně vše zvládali sami a bezchybně.
„Naši specialisté pouze dohlížejí, popřípadě poradí a ukážou, aby si Afghánci byli schopni sami připravit a vyzbrojit vrtulník a postarali se kompletně o údržbu,“ konstatuje velitel českého týmu.
Připouští, že s nestandardními a krizovými situacemi si mnohdy Afghánci dovedou poradit po svém. A provází je i pověstná pořádná porce štěstí. Z misí se nezřídka stroje vracejí poškozené či prostřílené, ale posádky jsou v pořádku.
Když se například nedávno vracel z boje jeden z vrtulníků s poškozeným podvozkem, afghánští technici na letiště nanosili staré pneumatiky. Stroj pak na ně bezpečně dosedl jako do peřin.
Jiný ze strojů, na kterém si technici zrovna nacvičují podvěšení raketnic, zase nedávno při jedné z misí přišel prakticky o celou ocasní část. Dnes už opět slouží a nikdo by nic nepoznal.
