Násilník se do jejího bytu chtěl vetřít pod záminkou, že si potřebuje zatelefonovat. Když ho důchodkyně na prahu bytu odmítla, rozrazil dveře a skutečně se nejprve chopil telefonního sluchátka. Jen ho zavěsil, vrhl se na ženu.
"Sám připustil, že to byla jen záminka, že motivem byly peníze," řekl už v rozhodnutí předseda senátu plzeňského krajského soudu Milan Štejr. Ten ho poslal do vězení už v dubnu. Horvát se však proti rozsudku odvolal.
Obět si zachránila život díky tomu, že předstírala mrtvou. Proto škrtič uvolnil sevření a začal hledat v kuchyni peníze. Nalezl necelých osm tisíc. Za chvíli si už bankovky měnil za drobné v nedalekém baru a házel mince do hracího automatu.
Napadená mezitím upadla do bezvědomí. Když se probrala, zatelefonovala dceři, která okamžitě přijela. Uviděla zuboženou matku, které Horváth rozbil obličej, polámal žebra a málem ji uškrtil. Hned přivolala policii. Důchodkyně útočníka znala, takže ho policisté zatkli během chvíle. Našli ho u hracího automatu.
Horváth se před soudem hájil, že peníze potřeboval na zaplacení podnájmu, v němž bydlel společně s družkou a jejími dětmi. Na hru si prý vyčlenil jen osm set korun. Tomu soudci neuvěřili.
Psychologové a psychiatři se shodli na tom, že Horváth má sklony ke lhaní, přetvářuje se a bagatelizuje násilí, kterého se na ženě dopustil.
Když soud vyměřoval Horváthovi trest, přičetl mu jeho kriminální minulost i to, že jeho obětí byla stará, bezbranná a křehká žena. Ta po jeho útoku trpí trvalými zdravotními následky na pohybovém ústrojí a psychickým traumatem. "Žádnou polehčující okolnost jsme neshledali," dodal soud.
