„Spojené státy a naši partneři musí bránit svoje národní zájmy a nechat Rusko zaplatit za činy jeho vlády, které překračují hranice respektované zodpovědnými zeměmi,“ řekl ve středu odpoledne EUobserveru nejmenovaný mluvčí americké diplomacie.
Dodal, že nové informace o výbuchu vrbětického skladu jsou značně znepokojivé a podle serveru poznamenal, že spojenci musí vyslat „jasnou zprávu, že nebezpečné počínání Ruska vyvolá odpovídající reakci“.
Útok ve Vrběticích i následné vyhoštění českých diplomatů ve středu jednomyslně odsoudila také Evropská unie. Šéf unijní diplomacie Josep Borell uvedl, že Česko má její plnou podporu i v postavení odpovědných před soud. Ruskou odvetu, v rámci které muselo českou ambasádu v Moskvě opustit dvacet diplomatů, označila Unie za nepřiměřenou.
„Jakékoliv další snahy ruských tajných agentur o narušení bezpečnosti a stability členských zemí EU se budou i nadále setkávat s tvrdým odporem, a to i na úrovni EU,“ napsala Unie ve svém prohlášení.
„Evropská unie bere závěry českých orgánů mimořádně vážně,“ dodal Borrell s tím, že závěry Česka jsou postavené na rozsáhlém vyšetřování. Unie rovněž uvedla, že je znepokojena narušením české svrchovanosti.
19. dubna 2021 |
Summit NATO se bude zabývat ruskou agresí
Stoltenberg ve čtvrtek oznámil, že šéfové států a vlád zemí Severoatlantické aliance se na summitu v Bruselu sejdou už 14. června. Summit, na němž by se s partnery měl poprvé osobně sejít americký prezident Joe Biden, bude mít na programu agendu aliance do roku 2030.
„Je to jedinečná příležitost posílit NATO jako trvající ztělesnění pouta mezi Evropou a Severní Amerikou,“ uvedl Stoltenberg v prohlášení.
Schůzku lídrů, která se podle dřívějších očekávání měla i s ohledem na pandemii covidu-19 odehrát spíše až ve druhé polovině roku, svolal v době vyhroceného napětí mezi Západem a Ruskem.
Vedle odhalení českých tajných služeb o účasti ruských agentů na výbuchu skladu ve Vrběticích, o němž ve čtvrtek jednají velvyslanci při NATO, k tomu přispělo také shromažďování ruských sil u Ukrajiny.
Co od nás chtějí? Ukrajinci se obávají invaze, ale věří, že se Rusům ubrání |
Spojenci z obou stran Atlantiku dávají najevo, že po čtyřech letech ochlazení vztahů za vlády bývalého prezidenta Donalda Trumpa chtějí opět posílit vazby mezi USA a Evropou.
Jedním z důkazů má být koordinovaný odchod aliančních jednotek z Afghánistánu, který NATO zahájí v květnu.
Na summitu by měli lídři jednat o hlavních bodech agendy pro roky následující po ukončení afghánské mise. Podle Stoltenberga je mezi výzvami, které budou řešit, také hrozba terorismu, kybernetické útoky, vzestup Číny či dopad klimatických změn na bezpečnost.
