„To radši zemřu, než abych šel znovu do vězení,“ řekl Miroslav B. na Silvestra bývalé přítelkyni Barboře. Do vězení měl nastoupit už za tři dny kvůli úvěrovému podvodu. Další trest mu hrozil za to, že po celé zemi vykrádal hroby.
Nikdo jeho slova nebral vážně. Jenže o týden později, kdy už měl sedět ve vězení, zemřel poblíž domku v zahradní kolonii vedle Střížovic u Ústí nad Labem. Majitele domku i jejich děti před tím někdo spoutal a manželský pár později zastřelil, zjistili kriminalisté, kteří z činu podezřívají právě Miroslava B.
„Nikdy bych neřekl, že by vraždil, a nevěřím, že spáchal sebevraždu. Říkal jsem i policajtům, že to spíš vypadá, jako by ho zastřelil před chatou někdo třetí. Přece kdyby byl v takovém afektu, že zastřelil dva lidi, zastřelil by i sebe taky uvnitř,“ přemýšlí synovec druhého z podezřelých Jaroslava T. Oba muže znal velmi dobře.
Jaroslav T. již dříve uvedl, že do chaty vyrazil jen proto, že mu Miroslav B. slíbil půl milionu korun, když mu pomůže rodinu spoutat. Věřil prý, že rodina má v zahradní chatce ukrytých osm milionů. Jak na to přišel, nevysvětlil.
Bylo okolo desáté hodiny večer, když pachatelé přišli k domku. Venku zastřelili psa a v kuklách vtrhli dovnitř. Svázali třiašedesátiletého Aleše S., jeho o osmnáct let mladší manželku Marii a jejich tři děti. Spoutali jim ruce stahovacími páskami, přelepili ústa a oči.
Jedné z dcer se udělalo špatně, Jaroslav T. ji proto podle své výpovědi popadl a vynesl do dětského pokoje v podkroví, kam pachatelé následně vynesli i spoutaného Aleše S.
Komplic svůj úkol splnil, ale půl milionu nedostal. Obdržel jen šest stovek, které měl majitel chaty v peněžence. Není jasné, co se poté uvnitř domku stalo. Jaroslav T. tvrdí, že hned nato z domku odešel a nechal druhého muže s rodinou samotného. Policisté uvnitř našli těla zavražděných manželů a nedaleko chaty také mrtvého Miroslava B.
Známí z Terezína
Miroslav B. a Jaroslav T. se znali z Terezína, kde oba v mládí žili. Bydleli ve stejné ulici. Poslední roky byli nezaměstnaní – B. naposledy pracoval před mnoha lety jako horník na šachtě v Moravskoslezském kraji. „Teď říkal, že už nikdy dělat nebude. Radši jsem se ani neptala, čím se živí,“ vzpomíná Hana L. před domem na okraji Litoměřic, k níž si B. nechával posílat poštu.
„Znala jsem ho od dětství z Terezína. Věděla jsem, že si odseděl pět let, ale neptala jsem se, za co to bylo,“ vypráví. „Povídal, že pomáhá bratrovi na stavbě. Já jsem mu občas vyprala, on mě odvezl za sestrou a někdy ke mně zašel na kafe. Volala jsem mu, když přišla obsílka,“ dodává.
Obsílky od soudu mu v poslední době chodily často. Čtyřiapadesátiletý Miroslav B. se totiž živil kromě brigád i podvody a podle obžaloby také krádežemi.
Okradení mrtví
„V úmyslu odcizit zlaté zubní náhrady a další předměty odkryl krycí desky hrobek, do vík rakví vyřízl v prostoru hlavy otvor a manipuloval s ostatky,“ stojí v obžalobě proti Miroslavovi B., zjistila MF DNES.
Od listopadu 2014 do května 2015 se údajně vloupal do desítek hrobek v Krásné Lípě, Lomnici nad Popelkou, Staré Pace, v Tanvaldu, Frýdlantu a Rumburku. Vždy si vybíral staré německé hrobky, hledal hlavně zlaté zuby, přívěsky a medailonky zesnulých. Pokaždé s sebou bral svou známou Lenku K., která hlídala opodál. Škoda způsobená na hřbitovech převyšuje milion korun.
Policisté Miroslava B. dopadli, obvinili a u soudu v Děčíně mu hrozily až tři roky vězení. Zároveň stál i před soudem v Teplicích, kvůli tomu, že lhal, když žádal o úvěr 119 tisíc korun na nákup auta. Tvrdil, že pracuje, a vymyslel si i konkrétní firmu, ale úvěr pak nesplácel.
Loni na konci srpna ho za to teplický soud poslal na rok do vězení. O tři měsíce později – 27. listopadu – mu soud poslal výzvu, aby nejpozději do 4. prosince nastoupil do vězení v Litoměřicích. Miroslav B. dva dny nato přišel k soudu s tím, že se chce proti rozsudku odvolat. Když se dozvěděl, že už nemůže, protože přišel pozdě, požádal, aby mu soud nástup trestu z „osobních a rodinných důvodů“ odložil. Soudce mu vyhověl a stanovil termín 3. ledna.
„Soudce je oprávněn odložit výkon trestu nepřevyšující jeden rok na dobu nejdéle šesti měsíců ode dne nabytí právní moci odsuzujícího rozsudku,“ řekla místopředsedkyně soudu v Teplicích Dana Kolářová.
Jenže Miroslav B. nenastoupil ani 3. ledna. Teplický soud se proto obrátil na policii v Litoměřicích, aby ho zatkla a eskortovala za mříže. Místo toho policie odepsala, že to už „nelze vykonat, protože muž je mrtev“.
Kde na to bral?
Poslední roky žil Miroslav B., kde se dalo. „Od té doby, co se rozešel s družkou, přespával i v autě. Pak v dřevěném přístřešku na zahradě svého bratra, kterému pomáhal. Měl tam i kamínka,“ říká Hana L.
Bratr, který byl jediným z rodiny, s kým se B. stýkal, nechce o dvojnásobné vraždě mluvit. „Nevěřím, že by to udělal. Nesedí mi to. Žil s nějakou cikánkou, tak se ptejte jí,“ řekl. B. s touto přítelkyní žil také na okraji Ústí nad Labem na sídlišti v panelovém domě. „Chodil sem často i s dítětem. Je to asi deset měsíců, co se odstěhoval. My jsme nic nevěděli o tom, jak se živí a z čeho žije,“ říkají sousedé.
Pochybnosti o příjmech měli také sousedé druhého podezřelého, Jaroslava T. Ten žil naposledy na sídlišti v Chlumci na Ústecku v garsonce s přítelkyní a dítětem. „Nepracoval, přesto chodil značkově oblečený. Nájem platili sedm tisíc, kde na to bral?“ diví se starší muž z domu.
Přítelkyně Jaroslava T. i s dítětem se okamžitě po vraždě odstěhovala k příbuzným. „Máme strach. Nebudu se v tom hrabat, bojím se o rodinu,“ řekl jeden z jeho nejbližších příbuzných. T. nyní sedí ve vazbě, je obviněn ze zbavení osobní svobody a porušování domovní svobody, za což mu hrozí až šestnáct let za mřížemi.
Policisté pročesávají zahrádkářskou kolonii, kde našli zavražděné:
