Egyptské hieroglyfy se podařilo rozluštit francouzskému lingvistovi Jeanu-Françoisovi Champollionovi. Používal při tom právě Rosettskou desku, která své jméno dostala podle místa nálezu - egyptského města Rašíd (Rosetta).
Desku si nejprve přivlastnila Napoleonova armáda, po porážce francouzského loďstva v roce 1799 ale nakonec skončila v rukou Britů.
Podle Haváse, který si kvůli svému chování a typickému klobouku vysloužil přezdívku Indiana Jones, patří Rosettská deska k egyptskému kulturnímu dědictví a jako taková by také měla být převezena zpět do země svého původu. Zároveň by se prý do Egypta měly vrátit další památky, vystavované v museích a galeriích po celém světě.
Egyptský archeolog Zahí Havás.
Havás prý bude požadovat také navrácení busty královny Nefertiti z berlínského Nového muzea, sochu stavitele pyramid Hemiuna z muzea v Hildesheimu, zvěrokruh z chrámu v Dendeře, vystavený v galerii Louvre v Paříži, a další sochy a jiné fragmenty ze sbírek muzeí v Bostonu, Turíně a ostatních světových metropolích.
Rosettská deska je vystavena v Britském muzeu v Londýně. Havás požádal o její zapůjčení u příležitosti otevření nového muzea v Gíze v roce 2012.
Britské muzeum v písemném prohlášení uvedlo, že zapůjčení zváží, natrvalo by prý ale deska měla zůstat v jeho sbírce. Podle odborníků by po vydání desky mohly navrácení svých památek začít žádat země jako Itálie, Řecko nebo Turecko. Muzeu by tak mohlo hrozit, že přijde o své nejcennější exponáty.
Rosettská deskaRosettská deska je označení černé žulové stély o výšce 114 a šířce 71 centimetrů. Ve 166 znacích je na ní vytesán nápis kněze děkujícího králi Ptolemaiovi V. Epifanovi, a to ve třech shodných verzích: dvou egyptských (v hieroglyfickém a démotickém písmu) a jednom řeckém překladu. Desku, která byla objevena v roce 1799 během Napoleonova tažení Egyptem, zkoumala řada vědců. V roce 1802 rozluštil Švéd Johan David Akerblad jednotlivá démotická slova a v roce 1814 dokázal Brit Thomas Young pokročit v porozumění démotického textu a dokázat jeho příbuznost s hieroglyfy. Francouzovi Jeanu-Françoisovi Champollionovi se pak podařilo srovnáváním s pozdější podobou egyptského jazyka, kopštinou, rozluštit další znaky a mohl tak v roce 1822 rekonstruovat systém hieroglyfů, gramatická pravidla a slovní zásobu staré egyptštiny. Zdroj: Wikipedia |
