Starostové sice s ministerstvem souhlasí, že by se k dalšímu použití vrátilo více PET lahví, bojí se však, že by ubylo ostatního tříděného odpadu.
"PET lahve jsou symbolem třídění. V domácnostech jich je nejvíce. Podle našich zkušeností právě ´petky´ nutí lidi chodit ke kontejnerům s tříděným odpadem. A když už tam jdou, vezmou i další odpad, kterého je mnohem méně. Ten teď bude končit v popelnicích," obává se starosta Bělé nad Radbuzou na Domažlicku Libor Picka.
Skeptická je i starostka Liběšic u Litoměřic Alena Knobová. "Příliš tomu nevěřím. Deset let jsme učili lidi třídit odpad a jak znám mentalitu lidí, PET lahve vrátí a celý další systém třídění se zhroutí."
Přibudou kontejnery na bioodpad
Ministerstvo věří, že lidé třídit nezapomenou. "Papíru a skla se u nás vytřídilo sedmdesát až osmdesát procent, plastů asi polovina. Věřím, že lidé budou třídit dál, přestože už do kontejnerů nebudou nosit PET lahve," říká Daniel Vondrouš, poradce ministra Martina Bursíka.
V budoucnu se má v Česku třídit ještě víc. Kromě papíru, skla a plastů chce Bursík naučit lidi vracet také nápojové kartony a bioodpad. "Ten tvoří až třetinu směsného odpadu z domácnosti," objasňuje Vondrouš.
Pokud by se naplnily obavy starostů a barevné kontejnery v budoucnu zely prázdnotou, obce by přišly o peníze, které dostávají za třídění odpadu od státu.
"Ročně nás stojí odpad 900 tisíc korun, díky třídění jsme dostali 120 tisíc zpět. Využili jsme je na nákup nových barevných kontejnerů nebo na další potřebné věci spojené s odpadem a čistotou v obci," popsal Libor Picka. Tyto peníze budou podle starostů obcím chybět.
"Obce by o tyto peníze neměly přijít. Zákon jednotlivým průmyslovým odvětvím určí, kolik odpadu musí vytřídit zpět. A bude záležet jen na jejich schopnostech, jak budou motivovat obce, aby odpad třídily i nadále," uklidňuje obavy radnic Vondrouš.
Nevýhoda? Pytle s lahvemi v bytě
S vracením zálohovaných PET lahví mají zkušenosti třeba ve Švédsku. Osmadvacetiletá Pavlína Šnajdrová, která tu žila, považuje systém za správný, ale uznává, že přináší i problémy. Sama skladovala v garsonce obrovský pytel s lahvemi do doby, než jela nakupovat.
"Čtyřčlenná rodina mé švédské kolegyně týdně nastřádala kolem třiceti lahví a ukládala je do obrovského pytle v garáži. Přiznala, že neví, jak by to řešila, kdyby garáž neměla," dodává Šnajdrová.
Poradili si s tím obyvatelé v jiných zemích, zvyknou si i lidé u nás, věří Bursíkův poradce Daniel Vondrouš. "PET lahve budou muset být skladovány tak, aby byl při odběru čitelný čárový kód na etiketě. Opatrné zmáčknutí lahve by nemělo dělat problémy," dodává.
