INFOGRAFIKA: Přechod na středoevropský čas
Změna v praxi znamená, že se Česko vrátilo ke středoevropskému času (SEČ). Během letních měsíců se Češi řídili podle tzv. středoevropského letního času (SELČ).
Přechod na zimní čas se podstatně dotkne i všech řidičů. Podle vyhlášky musí během zimního času celodenně svítit. Za nedodržení hrozí nemalé pokuty.
Opatření má čistě ekonomické důvody. Dostatek denního světla během letních měsíců totiž podle energetiků ušetří spoustu elektřiny.
Pekař proti změnám bojuje už léta
Posuny času však mají řadu kritiků. Někteří lidé zpochybňují energetické úspory, jiní pociťují při změnách času zdravotní problémy.
Pravděpodobně nejznámějším Čechem, který už léta bojuje proti změnám času je Stanislav Pecka. Pekař ze Sobětuch na Chrudimsku sám sebe označuje za Veřejného odpůrce letního času.
"Jako pekař vstávám každý den ve tři hodiny, abych stihl upéci první várku pečiva do obchodů. Vadí mi, když se pak mám probouzet ve dvě jen proto, že si někdo myslí, že časovým posunem ušetří," zdůvodňuje svůj boj Pecka. "Časový" aktivista dokonce před třemi lety kandidoval do Senátu.
Myšlenka stará dvě století
Historie letního a zimního času sahá několik století zpět. Jako první přišel s nápadem americký státník Benjamin Franklin. Vážně se myšlenkou začal zabývat až londýnský stavitel William Willett v roce 1907, svůj návrh však nikdy neprosadil.
Letní čas si na své první použití musel počkat dalších devět let. Některé státy ho zavedly až během 1. světové války. Podobně to fungovalo i během další světové války, kdy v protektorátu platil letní čas nepřetržitě od 1. dubna 1940 až do 4. října 1942.
Češi a Slováci si na pravidelné posunování hodinek tam a zpět museli zvyknout v roce 1979, kdy byly změny času v tehdejším Československu zavedeny nastálo.
Poslední změnu Češi zaznamenali v roce 1996. V souladu s Evropskou unií politici rozhodli, že letní čas bude pravidelně začínat poslední víkend v březnu a skončí poslední víkend v říjnu.
