SPECIÁL: Rok 2006, rok velkých událostí
Na rozdíl od minulosti půjdou lídři hlavních stran do voleb s poměrně odkrytými kartami.
Lídr ODS Mirek Topolánek i předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek dávají zatím svým vystupováním najevo, že by po červnových volbách upřednostnili reformně naladěnou vládu pravicových stran.
Premiér a volební lídr ČSSD Jiří Paroubek by spíše upřednostnil vznik jednobarevné menšinové vlády ČSSD, která by podporu pro jednotlivé zákony sháněla u všech stran ve Sněmovně.
A Paroubek se přitom nebrání ani užší spolupráci s komunisty, jejichž vliv na českou politiku by tak necelých sedmnáct let po listopadu 1989 mohl rapidně posílit.
Když zvítězí pravice…
Jen velmi mírným favoritem voleb je nyní opoziční ODS. Její velký náskok, který měla na sociální demokraty ještě po pádu druhé trojbarevné koaliční vlády vedené Stanislavem Grossem letos na jaře, se však po nástupu Jiřího Paroubka téměř rozplynul.
Pokud se ODS přesto podaří sestavit většinovou vládu s lidovci, mohou občané počítat s poměrně převratnými změnami, ať už jde o daně, oblast sociálního zabezpečení či zdravotnictví. Občanští demokraté počítají s tím, že prosadí systém rovné patnáctiprocentní daně, výrazně zredukují a zpřehlední systém sociálních dávek a slibují také zavedení rovného důchodu.
To by znamenalo velkou změnu proti současnému stavu - současní mladí lidé by museli počítat s tím, že jim stát v budoucnu bude garantovat důchod jen ve výši do pětadvaceti procent průměrné mzdy a na zbytek by si museli sami během života uspořit, pokud by nechtěli, aby se jim výrazně snížila životní úroveň.
Hlavní politickou událostí roku budou volby, které mohou ukončit osmiletou vládu levice
Dá se předpokládat, že na většině bodů svého programu by se ODS s křesťanskými demokraty dokázala dohodnout. Lidovci by se nepochybně do takové koalice snažili vnést důraz na podporu rodin s dětmi.
Do hry by se také nejspíš vrátila otázka restitucí či náhrady za církevní majetek, která za vlády sociální demokracie zcela zamrzla. KDU-ČSL by také nejspíš při jednání s občanskými demokraty trvala na tom, aby se změnil nedávno schválený trestní zákon, který má začít platit až od roku 2007, a aby z něj vypadly nižší tresty za eutanazii. Ta je totiž pro lidovce nepřijatelná.
…a když vyhraje levice
I když mají sociální demokraté proti ODS tu výhodu, že dávají navenek najevo ochotu dohodnout se o příští vládě prakticky s kteroukoli ze současných parlamentních stran, premiér Jiří Paroubek na nedávném uzavřeném jednání vedení ČSSD jednoznačně mluvil o tom, že hlavním cílem jeho strany musí být vytvoření jednobarevné menšinové vlády.
Paroubek sní o vládě doplněné nestraníky, kteří by oslovili i liberálněji orientované středové voliče. Jenže ve skutečnosti by se taková vláda musela ve Sněmovně v řadě případů opřít o komunisty.
To, jak by spolupráce těchto dvou stran mohla fungovat, předvádějí ostatně sociální demokraté s komunisty již nyní. Ještě před volbami prosadí zřejmě přes odpor Senátu a očekávané výhrady prezidenta Václava Klause nový zákoník práce a pravděpodobně i převedení nemocnic v zemi na neziskové organizace.
Paroubek zatím tvrdí, že koalice jeho strany s komunisty nepřipadá v úvahu, a to přinejmenším do doby, než KSČM splní čtyři podmínky - uzná členství Česka v Severoatlantické alianci a Evropské unii, distancuje se od zločinů minulosti, uzná nezpochybnitelnost soukromého vlastnictví, a naopak nutnost rozpočtových úspor.
Komunisté však mohou těžit i jen z pouhé menšinové vlády ČSSD. Současný premiér Paroubek již třeba jasně deklaroval, že je ochoten po volbách zrušit lustrační zákon, který zakazuje přístup do funkcí i aktivním pomahačům bývalého režimu - mimo jiné agentům komunistické tajné policie StB.
V hlavní roli prezident
Do sestavování vlády po volbách může významně zasáhnout prezident Václav Klaus. Dá se očekávat, že bude na vítěze voleb tlačit, aby sestavil vládu, která by se mohla opřít o nekomunistickou většinu v Poslanecké sněmovně. Podobně si totiž počínal už v tomto volebním období, když se postupně střídali premiéři trojbarevné koaliční vlády.
Pokud bude mít po volbách většinu hlasů v Poslanecké sněmovně ČSSD s komunisty, lze očekávat těžkou přetahovanou mezi Klausem a Paroubkem, proti níž by dosavadní spory obou politiků například o tom, jak má prezident vystupovat v zahraničí, byly jen slabým "čajíčkem". Ústava prezidentovi nijak nenařizuje, jak rychle má jmenovat novou vládu, a tak mohou jednání o nové vládě trvat hezky dlouho.
Není také vyloučeno, že výsledkem voleb může být remíza - pokud do Sněmovny nečekaně nepronikne pátá strana, která by nahradila unionisty, jimž současné nízké preference nedávají téměř žádnou naději. Zatím tomu však nic nenaznačuje. Nakonec tak může dojít i na velkou koalici ODS s ČSSD či "duhovou koalici" - nějakou formu spolupráce ODS, ČSSD a lidovců.
Velká koalice by sice podle dosavadních vyjádření nebyla Topolánkovi ani Paroubkovi příliš po chuti, ale při jejím případném formování by mohl sehrát roli prezident.
Pojítkem velké koalice by nejspíš byla dohoda o změně volebního systému na většinový. A obě strany by se také mohly dohodnout na důchodové reformě.
Česko čeká supervolební rok
Výsledek voleb do Sněmovny - spolu s podzimními volbami v třetině senátních obvodů - bude také klíčový pro volbu příštího prezidenta v roce 2008. Už nyní je zřejmé, že úspěch pravice by téměř jistě znamenal další zvolení Klause, zatímco Paroubek hodlá k prezidentské kandidatuře přemluvit Miloše Zemana. Ten to však zatím odmítá.
Poukazuje na to, že ke zvolení na Hrad musí mít kandidát jistých alespoň 141 hlasů - pro případné třetí kolo volby, kde se sčítají hlasy poslanců a senátorů. A ty mu sociální demokracie ani levice jako celek nedokážou zajistit, ani když ve volbách do Sněmovny výrazně zabodují. V Senátu totiž mají sociální demokraté a komunisté minimum hlasů.
