Před 60 lety byl popraven vrah Mrázek. Soudruzi se kvůli tomu pohádali

Seriál   20:18aktualizováno  20:18
Dne 29. prosince 1957 uzavřel chomutovský soudce Karel Shejbal jeden z nejhorších kriminálních případů naší historie. Nařídil oběsit sériového vraha Václava Mrázka. Exekuce proběhla týž den odpoledne, předcházela jí ale roztržka mezi funkcionáři. U popravy jich totiž chtělo být víc, než nakonec generální prokurátor povolil.

Po stopách vrahů s Jirkou Pánkem

Sledovat další díly na iDNES.tv

Spolehlivý a pracovitý, možná trochu podivín - tak Václava Mrázka vidělo jeho okolí. Ve skutečnosti šlo o zloděje, sadistu, nekrofila a vraha, který se během vyšetřování v roce 1957 přiznal k sedmi vraždám s dvěma hlavními motivy - sexuálním a loupežným.

Mezi srpnem 1951 a listopadem 1956 připravil o život šest žen, z toho tři dívky ve věku patnáct nebo šestnáct let, a jednoho muže. Většinu obětí zastřelil, první zavražděnou ubil klackem, poslední utloukl sekerou. Několik dalších žen se pokusil uškrtit, jiné znásilnil. Sexuálně útočil i na velmi mladé dívky včetně dětí - nejmladší znásilněné bylo jen šest let (blíže se Mrázkovým zločinům věnujeme v tomto článku).

Fotogalerie

Mrázek byl dopaden náhodou 17. března 1957. Ve chvíli, kdy vykrádal v šatně na šachtě kolegům kapsy u odloženého oblečení, si ho všiml jeden z horníků. Zloděje zadržel a předal policistům. Ti při domovní prohlídce zjistili, že je Mrázkův byt téměř kompletně vybaven kradenými věcmi. Našli předměty, které patřily obětem vražd, a následně i pistoli, s níž zabíjel.

Z dnešního pohledu je téměř neuvěřitelné, že vyšetřování sedmi vražd a více než stovky dalších Mrázkových zločinů bylo uzavřeno již za čtyři měsíce - 19. července 1957. Před Lidovým soudem v Chomutově, který výjimečně zasedal v budově Nejvyššího soudu v Praze na Pankráci, stanul obžalovaný 5. listopadu a o čtyři dny později byl vyhlášen rozsudek - trest smrti, ztráta čestných práv občanských a propadnutí zabavených věcí.

Poprava provazem

Šibenice (ilustrační záběr)
  • podle zákona (č. 86/1950 Sb., později č. 64/1956 Sb.) byl trest smrti vykonáván oběšením
  • odsouzení často umírali v oprátce, která byla zavěšena na vztyčeném prkně
  • šlo o krutý způsob, odsouzenec si totiž při oběšení nestrhl vaz, ale zemřel na následky udušení
  • předsmrtná agónie trvala 8 až 14 minut
  • od července 1954 odpovídal za přípravu a provedení popravy Karel Krejzl
  • k ruce měl svého zástupce a prvního pomocníka Václava Rejmana nebo pomocníka číslo dvě - Vladimíra Soustružníka
  • všichni byli vázáni přísnou mlčenlivostí
  • za každou popravu dostali 800 Kčs, peníze si dělili rovným dílem
  • v průběhu roku 1957 bylo v pankrácké věznici oběšeno šest lidí

zdroj: O. Liška a kolektiv - Tresty smrti vykonané v Československu v letech 1918 až 1989

Začátkem prosince potvrdil verdikt Krajský soud v Ústí nad Labem (odvolací zasedání proběhlo ve stejné jednací síni Nejvyššího soudu) a za tři týdny mířil Mrázek na šibenici. Jako kdyby si justice chtěla otřesnou kauzu odškrtnout ještě před příchodem nového roku.

Hádka u popraviště

Trestní řád tehdy ukládal, aby příkaz k výkonu trestu vydal předseda senátu prvoinstančního soudu. V případě Mrázka připadla tato role chomutovskému soudci Karlu Shejbalovi.

Příslušný dokument sepsal v neděli 29. prosince 1957 a dovezl do Prahy. Z Chomutova nepřijel sám. Spolu s ním dorazil okresní prokurátor a náčelník okresní veřejné bezpečnosti.

A v tom byl problém. Ze zákona se měly výkonu trestu smrti účastnit čtyři osoby - náčelník věznice, soudce, prokurátor a lékař. Už předem však bylo určeno, že jako soudce bude u popravy přítomen předseda senátu Nejvyššího soudu Vladimír Podčepický a jako prokurátor má na exekuci dohlížet žalobce z pražské Státní prokuratury František Janda.

Delegace z okresu tak měla smůlu. I když se soudce, prokurátor a náčelník vehementně dožadovali toho, že chtějí Mrázkovu popravu vidět, stačilo několik telefonátů a generální prokurátor i příslušní ministerští náměstci jim účast zakázali.

Zlost chomutovských funkcionářů mohl ještě znásobit fakt, že se k popravišti „protlačilo“ dalších šest pohlavárů, kteří tam být nemuseli - třeba zástupce ředitele věznice, šéf Správy nápravných zařízení nebo náčelník pro vězeňství.

Ručně psaná poznámka náměstka ministra vnitra Jindřicha Kotala na dokumentu o...

Roztržka zdržela popravu původně naplánovanou na 14. hodinu o 45 minut. Náměstek ministra vnitra Jindřich Kotal později do předložené zprávy ručně připsal: Pro příště jen účast osob podle zásad schválených politickým byrem.

Archivní dokumenty zmiňují i zvláštní způsob, jakým se Mrázek dostal na popraviště. Zřejmě aby to zmátlo tisk. Vrah byl s předstihem vyvezen z věznice a pak do budovy dopraven jiným vchodem. Eskorta ho před druhou hodinou odpolední přivedla do návštěvní místnosti, odkud byl (po zmíněné hádce mezi soudruhy) sveden k šibenici.

Oprátka a po deseti minutách smrt

Přítomný soudce přečetl Mrázkovi výrok rozsudku chomutovského i ústeckého soudu a sdělil mu, že „podle výnosu ministerstva spravedlnosti z 28. prosince 1957 byla jeho žádost o změnu trestu smrti cestou milosti zamítnuta“. Mrázek se k tomu nijak nevyjádřil.

Lékařský list, na kterém je uvedená příčina smrti

Exekuci už nic nebránilo. Kat oběsil Mrázka ve 14:52. Průběh popravy byl „naprosto klidný“. V 15:02 konstatoval podplukovník zdravotnické služby Václav Straka čas smrti a její příčinu: strangulatio est lege (oběšení podle zákona).

Tělo pak bylo převezeno do Ústavu soudního lékařství na pitvu. Ještě před ní sejmul major Bohuslav Němec (pozdější zakladatel Kriminalistického ústavu v Praze) za asistence dvou svých kolegů z Mrázkova obličeje posmrtnou masku. Ta je v současnosti vystavena v pražském Muzeu policie.

Po stopách vrahů s Jirkou Pánkem

Sledovat další díly na iDNES.tv

Při pitvě odebral Němec pro vědeckotechnický odbor Hlavní správy veřejné bezpečnosti několik vzorků Mrázkových orgánů - dva kousky mozku, část srdce či nadledvinek. Pak bylo tělo popraveného vraha převezeno v uzamčeném voze zpět do věznice.

Další den ráno odvezli vězeňští pracovníci mrtvolu do motolského krematoria a dohlédli na její spálení. Urnu s popelem pak uložili do speciální místnosti ve věznici číslo 2 v Praze na Pankráci. Podle jednoho z dokumentů opatřených  červeným razítkem 'přísně tajné' byly tyto ostatky 26. května 1961 zničeny. 

Mrázkovy zločiny

Vrah Václav Mrázek
  • celkem měl na svědomí přes 120 trestných činů
  • 7 vražd
  • 4 pokusy o vraždu
  • 14 případů pohlavního zneužití (včetně dívek ve věku 6 až 12 let)
  • více než 80 případů krádeží
  • rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a další

Mrázkovi příbuzní dostali z věznice v rámci pozůstalosti částku 210,11 Kčs a několik cenností. V seznamu jsou uvedeny například dvoje hodinky, pět prstenů, řetízek či devět pamětních mincí různé hodnoty.

Rána hlavou do zdi

Přestože je vězeňský spis vraha Václava Mrázka poměrně tenký (za mřížemi strávil včetně vazby zhruba 290 dní), obsahuje i několik zajímavostí. Jedna se týká incidentu, který se odehrál 5. prosince - v den, kdy měl krajský soud začít projednávat jeho odvolání proti trestu smrti.

V šest hodin ráno nastoupil ve věznici do služby dozorce Michal Piršč. Od kolegy se dozvěděl, že má Mrázek od devíti hodin soud. Proto mu věnoval zvýšenou pozornost. Nebylo to nic platné. Mrázkovi v pokusu o sebevraždu nedokázal bedlivý strážný zabránit.

„Při provádění kontroly zjistil, že na cele číslo 75 leží odsouzený Mrázek na zemi a z rozbité hlavy mu teče krev. Zmáčkl poplachové zařízení, jeho kolega vyrozuměl lékaře a zdravotníka. Bylo zjištěno, že odsouzený Mrázek narazil hlavou o zeď v cele, kde byly zjištěny stopy a vlasy z hlavy,“ píše se ve služebním záznamu.

Mrázek musel na rentgen. Lékař Václav Straka (ten, který pak byl 29. prosince u jeho popravy) konstatoval, že „jmenovaný spáchal sebevražedný pokus úderem do hlavy o zeď. Jde o poškození měkkých částí lebky, nikoliv o otřes mozku. Zranění nebrání účasti na soudním líčení“. Mrázek měl poté v cele dozorce, který ho hlídal.

Na tuto dělnickou průkazku jezdil Mrázek autobusem do práce

Průkazka na autobus, kterou vlastnil Václav Mrázek

Vězeňský svazek obsahuje také seznam věcí zabavených při domovní prohlídce v Mrázkově bydlišti. Policie u něj zajistila například pět kapesních nožů či paruku. Ve spisu je uchováno několik starých účtenek z obchodů, Mrázkův technický průkaz na motocykl Manet nebo dvě výplatní pásky, podle kterých dostal za leden 1957 mzdu ve výši 1 071 Kčs a o měsíc později 750 Kčs.

Mezi dokumenty je i pečlivě vyplněná dělnická průkazka na autobus s platností do 1. ledna 1958. Tedy do data, kterého se Mrázek už nedožil.

Autor:
Po stopách vrahů

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po střelbě ve Štrasburku jsou tři mrtví, útočník je stále na útěku

Policie hlídkuje v centru Štrasburku, kde útočník zabil několik lidí...

Tři lidi zastřelil v úterý večer v centru Štrasburku útočník, který je nyní stále na útěku a možná i mimo Francii....

Francouzi znovu vyšli do ulic, ke žlutým vestám se přidaly i Marianne

Ve Francii se opět sešli příznivci hnutí žlutých vest, které protestuje proti...

Na pařížské třídě Champs-Élysées se v sobotu k protivládním protestům sešly asi tři tisíce členů hnutí takzvaných...

Dokážeme skokově ochladit Zemi, ale je to nebezpečné, varuje expert

Martin Dočkal se zabývá krajinným inženýrstvím.

Geoinženýring zná nástroje, kterými se skokově dá ovlivnit klima na naší planetě. Jeho nejtvrdší forma však může být...

„Miliardářce“ ze směnáren šéfovali bývalí politici. Žena se zastřelila

Poslanec za hnutí ANO Bronislav Schwarz

Ve vedení firmy To & Mi z Varnsdorfu, v níž pracovala Zuzana K., která za čtyři roky podle policie protočila až 12...

Za nadávky v TV Barrandov podala ČT trestní oznámení. Soukup se směje

Jaromír Soukup ve svém pořadu na TV Barrandov

Česká televize se právně ohradila proti obsahu vysílání TV Barrandov, podává trestní oznámení. Veřejnoprávnímu médiu se...

Další z rubriky

Dva chodci zemřeli při střetu s tramvají vlastní vinou, řekla policie

Záchranáři oživují dva chodce po srážce tramvají nedaleko zastávky I. P....

Pražská policie odložila případ mužů, které nedaleko náměstí I. P. Pavlova srazila tramvaj. Podle zjištění...

Totožnost zavražděného muže ze Šumavy může prozradit umělá kyčel

Tělo staršího muže našli turisté v lese pár metrů od Schwarzenberského kanálu...

Číslo umělého kloubu může policistům více napovědět o totožnosti mrtvého muže, kterého na konci listopadu našli turisté...

VIDEO: Dívky „jen tak prošly“ zlatnictvím, odnesly šperky za 60 tisíc

Policie hledá dvě dívky podezřelé z krádeže šperků za 60 tisíc korun. (12. 10....

Pražská policie hledá dvě dívky podezřelé z krádeže ve zlatnictví v centru metropole. Napáchaly škodu asi za 60 tisíc...

Najdete na iDNES.cz