Michael Ross dostal v roce 1987 trest smrti za uškrcení čtyř nezletilých dívek. Sám se pak doznal k vraždě dalších čtyř mladých žen.
Původně se proti nejvyššímu trestu odvolal, pak ale žádost o přehodnocení trestu stáhl, aby "ušetřil city rodin svých obětí".
Nyní odmítl obhájce a najal si jiného, který by hájil jeho právo na smrt.
Popravu nařízenou na příští středu by mohl odložit pouze nejvyšší soud státu Connecticut, pokud by uznal, že bývalí Rossovi advokáti mají právo před tribunálem prezentovat to, co je podle nich zřejmé - že odsouzený není duševně v pořádku.
Ross není sám, kdo chce zemřít
Jakkoli se to může zdát podivné, Ross není v USA se svou žádostí sám. Loni přání zemřít projevilo deset z 59 lidí, na nichž byl v USA vykonán rozsudek smrti.
Statistiky ukazují, že od roku 1998 na popravě trvá v průměru devítina odsouzenců, mezi nimi i atentátník z Oklahoma City Timothy McVeigh a floridská masová vražedkyně Aileen Wuornosová, podle níž byl v roce 2003 natočen oscarový film Zrůda.
Co je k tomu vede? Podle texaského aktivisty za trest smrti Dudleyho Sharpa například omrzení z věčných průtahů a odvolání - odsouzení prostě chtějí mít všechno za sebou. Odpůrci exekuce tvrdí, že průtahy pudí vězně k sebevraždám.
Trest smrti formálně ukládá 38 z 50 amerických států. Reálně ale stále více členů Unie rozsudky nenaplňuje, hlavně kvůli obavám z justičního omylu.
Nejpřísnější jsou v Texasu, kde bylo za posledních bezmála 30 let popraveno 337
zločinců, z toho loni 23. Naopak žádná exekuce se loni nekonala ve 21 státech. Ani jeden člověk nebyl popraven od roku 1976 v šesti státech, včetně už zmíněného Connecticutu.
Tam byl trest smrti obnoven v roce 1973, ale kromě Michaela Rosse žádný takový rozsudek soudy nevynesly.
