Vrah vzal staré ženě nakonec jen důchod, asi devět tisíc korun. Téměř čtvrtmilionové odškodné, které měla schované pod postelí, zůstalo nedotčeno. Policie míní, že vrah, který nic podobného dříve neudělal, peníze zřejmě v rozrušení po spáchaném násilí nenašel, i když byt prohledával.
Čtrnáct dnů po vraždě zatkli severomoravští policisté šestašedesátiletého bývalého karvinského horníka, několikanásobného recidivistu, který strávil celkem osmnáct let za mřížemi za různé majetkové delikty. Bezprostředně po zatčení ho obvinili z vraždy.
Podle policistů je to vůbec první případ, kdy byla oběť nacismu kvůli finančnímu odškodnění zavražděna. Šéf severomoravské služby kriminální policie a vyšetřování Karel Trčka podotýká, že pozor by si měli dát všichni odškodnění a peníze, které obdrželi, by neměli nechávat doma, ale měli by je uložit do finančních ústavů.
"Jde totiž většinou o staré a bezmocné osoby," poukázal Trčka na možná rizika.
"Finanční odškodnění bylo nosným motivem," tvrdí severomoravský kriminalista Luboš Valerián. "Koncem minulého roku oběť dostala přes dvě stě tisíc korun. Byla velmi důvěřivá, netajila se tím. Vědělo to samozřejmě i místní podsvětí," řekl Valerián. Dodal, že zavražděná občas menší částky dokonce půjčovala.
Hned od počátku bylo jednou z vyšetřovacích verzí, že pravděpodobným vrahem je asi šedesátiletý muž se psem, kterého sousedé oběti v poslední době několikrát viděli v její blízkosti a popsali ho. Policisté společně s karvinskými strážníky postupně prověřili stovky majitelů, jejichž psi odpovídali popisu, který uvedli svědci - kříženec připomínající na první pohled německého ovčáka.
Vyšetřovací tým pracoval s informacemi z evidence psů na úřadu města, kontroloval i pejskaře v terénu. "Posléze jsme se dostali asi ke stovce majitelů psů, ze které jsme vytvořili užší skupinu. V ní jsme pak našli pachatele," popisoval Valerián kriminalistické pátrání. Dodal, že klíčovou informací byl kromě popisu podezřelého muže a jeho kriminální minulosti právě popis jeho psa.
Obviněný muž, který má ve svém důchodovém věku mladší přítelkyni a čtrnáctiměsíční dítě, se pod tíhou důkazů přiznal, že byl v bytě zavražděné ženy a že zabil. S obětí se podle vlastní výpovědi seznámil několik týdnů před vraždou. Občas jí jako manuálně zdatný muž něco v domácnosti opravil, například šicí stroj. Ženu prý napadl po vzájemné hádce.
Policisté však pokládají jeho verzi za ryze účelovou, neboť se domnívají, že jako zkušený recidivista počítá s tím, že za vraždu v afektu mu hrozí podstatně nižší trest než za vraždu loupežnou.
