Revitalizaci potřebuje podle údajů ministerstva zhruba 45 tisíc kilometrů řek, říček a potoků, jejichž koryto se v minulosti nevhodným zásahem člověka změnilo. Kolem toků mají znovu vzniknout nivy zarostlé původními porosty, které budou lépe zadržovat vodu v krajině a brzdit povodňovou vlnu.
"My potřebujeme znát to celkové číslo, abychom věděli, od čeho se odpíchnout," uvedl ministr k výši částky. Podle něj lze mimo jiné využít peníze z evropských fondů, kde je připraveno ve dvou oblastech zhruba 260 milionů eur (sedm miliard Kč). Další peníze však musí přidat český státní rozpočet.
Vodu umí zadržet tráva, slunečnice nebo kukuřice ji pustí dál
Podle ministra je často větší problémem než nedostatek peněz neochota vlastníků či správců řek ke spolupráci. Ministerstvo životního prostředí má program na obnovu toků od roku 1992, od té doby utratilo zhruba tři miliardy korun. Zásahy se téměř výhradně uskutečnily na horních tocích malých říček. "Nikdy jsme se nedostali do středního toku," uvedl ministr.
Letošní povodně v Česku zasáhly na přelomu června a července hlavně severní a střední Moravu a Slezsko a severní a jižní Čechy. Povodní je v České republice ohroženo pět procent obyvatel a 7,5 procenta hmotného majetku. V pořadu se mimo jiné vedla diskuse také o zodpovědnosti zemědělců za krajinu. "Vedeme diskusi o tom, že v rámci stávajících podpor bychom je dál motivovali. Tlak ale nesmí být likvidační," uvedl náměstek ministra zemědělství Karel Tureček.
Diskuse mezi odborníky se vede například o tom, na jak prudkých svazích lze ještě pěstovat takzvané širokořádkové plodiny jako je kukuřice nebo slunečnice. Nejvíce vody v krajině zadržují naopak travní porosty.
