Jednašedesátiletá Šamojanová každý den z okna svého bytu v Jerevanu sleduje mnohahodinové diskuze lidí, kteří posedávají na lavičkách před jejím domem. Podobných přátelských diskusí se kdysi dávno účastnila i ona. Když se však nastěhovala do svého současného bytu, ocitla se ve vězení.
Už od svých 19 let je upoutána na invalidní vozík, v předchozím bydlišti však byla více méně samostatná. Po přestěhování doufala, že před jejím domem vyroste rampa pro bezbariérový přístup. Její sousedé si však v místě, kde mohla jednoduchá rampa stát, vybudovali skladiště. Šamojanová se proto od té doby nemůže dostat ven z domu.
Šamojanová tvrdí, že se o sebe dokáže postarat a bez problémů by zvládla i cestu na čerstvý vzduch. Bez rampy pro vozíčkáře však nemá šanci. Před časem se proto rozhodla, že své sousedy zažaluje. Požadovala, aby odstranili sklad u vstupu do budovy. U soudu však neuspěla, protože si nemohla dovolit právníka.
Reakce na verdikt soudu
„Když jsem obdržela verdikt soudu, bylo mi zle. Ztratila jsem veškerou naději. Chtěla bych, aby soudci alespoň na chvíli zkusili žít v mé kůži,“ sdělila reportérům serveru The Guardian. I nadále tak bude muset žádat dobrodince z ulice, aby jí přinesli nákup, stěžuje si.
Případ Šamojanové je poněkud extrémní, ukazuje však na laxní přístup arménských úřadů při pomoci lidem s tělesným či duševním postižením, kterých je v Arménii asi 200 tisíc. Podle studie organizace Agat až osm procent všech arménských žen s nějakou formou postižení vychází ze svých domovů jen několikrát do roka.
Zpráva UNICEF z roku 2012 popisuje případy 200 postižených dívek, které od narození opustili domov pouze ve chvílích, kdy musely putovat na lékařské vyšetření.
Bezohlednost úřadů
V roce 2010 přitom Arménie ratifikovala úmluvu OSN o ochraně práv postižených lidí. Podle aktivistů však vláda implementuje jednotlivá opatření do stávající legislativy jen s velkými obtížemi.
„Arménské úřady si myslí, že budování bezbariérových zařízení není jejich starostí,“ tvrdí Zaruhi Batojan, prezident Arménské národní asociace lidí s tělesným postižením. „Říkají, že si to nemohou dovolit kvůli ekonomické situaci v zemi. Vždy však najdou peníze na nákup nových aut pro vládu a modernizaci vládních kanceláří,“ dodává
Šamojanová se nevzdává. Loni podala žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva, který uznal, že jí bylo upřeno právo na spravedlivý soudní proces. Arménské úřady však na verdikt dosud nereagovaly. Místní soudy prý o evropském rozsudku nic neví.
Žena žije v arménském Jerevanu
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
