Podle mluvčí Černínského paláce zároveň podpoří vstřícný postoj k Turecku, který by Ankaře "nezavíral dveře" do Unie.
Česká diplomacie podporovala koncem listopadu v Rize nabídku NATO přijmout Srbsko, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu do programu Partnerství pro mír.
Stejně tak se Vondra spolu s dalšími ministry EU v polovině října vyslovil pro obnovení asociačních rozhovorů se Srbskem, které Unie přerušila kvůli tomu, že Bělehrad nedopadl bosenskosrbského generála Ratka Mladiče.
Chceme Srbsku vyslat signál, že ho Evropa neopouští, a že podporujeme demokratické síly v této zemi, řekla ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová. V Srbsku budou 21. ledna předčasné parlamentní volby.
Ve stejném smyslu chce vystoupit Rakousko. Vstřícnost k Srbsku podporuje také Maďarsko a "jižní křídlo" EU, zatímco proti jsou spíše země na severu Unie. Výhrady má i tradiční srbský spojenec Francie, která je však po neúspěchu loňského referenda obecně nedůvěřivá vůči úvahám o rozšiřování.
Postoj Unie k Srbsku by měli ministři zahraničí uzavřít 22. ledna, tedy den po srbských volbách. Po nich emisar OSN Martti Ahtisaari zveřejní návrh na budoucí uspořádání jihosrbské provincie Kosovo.
Srbský premiér kritizuje představitele OSN
Srbský premiér Vojislav Koštunica o víkendu ostře vytkl zmocněnci OSN pro Kosovo Ahtisaarimu, že přehlíží a neodsuzuje útoky albánskojazyčných teroristů proti srbské menšině v mezinárodně spravované jihosrbské provincii.
"Srbská vláda by ráda věděla, proč Martti Ahtisaari dosud neodsoudil terorismus albánských separatistů v Kosovu," řekl Koštunica.
Reagoval tak na páteční incident, když neznámé osoby vyhodily do vzduchu koleje na trati, používané prakticky výhradně místní srbskou komunitou. Incident si nevyžádal žádné zraněné; Bělehrad z činu obvinil kosovoalbánské separatisty.
Podle Koštunici má zmocněnec OSN, bývalý finský prezident Ahtisaari, "přísnou zodpovědnost okamžitě odsoudit každou formu hrozeb, zejména teroristických útoků jako je vyhození železniční trati".
Po trati, která byla vyhozena do vzduchu nedaleko severokosovského města Vučitrn, jezdil takzvaný Vlak svobodného pohybu, který tisíce Srbů roztroušených po separatistickém Kosovu využívají k cestám do Mitrovice. Ta je hlavní enklávou Srbů v provincii. Vlak v pátek zastavil před místem výbuchu jen kousek od mostu přes řeku; nechybělo moc, aby se souprava zřítila do řeky.
Kosovo je stále formálně součástí Srbska. Od zásahu NATO proti režimu tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče v roce 1999 se provincie nachází pod správou OSN a na klid mezi znepřátelenými etniky dohlíží 17 tisíc vojáků NATO, včetně českých a slovenských.
Místní Albánci, tvořící 90 procent populace, usilují o nezávislost. To Bělehrad odmítá, neboť Kosovo považuje za kolébku své kultury a státnosti. Nedávno byla schválena nová srbská ústava, v níž je Kosovo zakotveno jako nedílná součást Srbska.
