„A když hovoříme o takové jasné definici, tak také určitě potřebujeme systém, který nám umožní udržet uvnitř Schengenu hranice otevřené. Proto musí být vnější hranice pevná a bezpečná,“ uvedla nynější německá ministryně obrany.
Jako možnou budoucí šéfku EK ji vybral minulý týden summit EU, von der Leyenová se nyní před hlasování europarlamentu příští týden snaží získat co nejširší podporu mezi europoslanci.
Podle von der Leyenové je nutné vědět, kdo do EU vstupuje a kdo ji opouští. Vyslovila se pro daleko rychlejší personální posílení společné evropské pobřežní a pohraniční stráže. „Myslím, že 10 tisíc lidí ve Frontextu v roce 2027 je příliš daleko. Musí to být výrazně, výrazně dřív,“ uvedla.
Za „ušlechtilý úkol“ přitom označila boj s organizovaným zločinem a převaděčstvím. „Musíme ale také investovat do svého sousedství, do afrických zemí, do jejich dobré správy, ekonomického rozvoje, do bezpečnosti a stabilitu,“ řekla europoslancům. Jen tak podle ní tamní lidé uvidí ve svých vlastních zemích perspektivu.
Von der Leyenová také europoslancům řekla, že EU je ze své silné pozice, kterou si vybudovala v posledních letech, ochotná a připravená k dialogu s Ruskem, vždy však bude bránit své principy a mezinárodní pořádek založený na pravidlech. „Kreml neodpouští slabost,“ dodala.
O anexi Krymu von der Leyenová prohlásila, že je porušením mezinárodního práva. Evropská unie v roce 2014 zavedla v souvislosti s ruským přístupem k ukrajinské krizi vůči Rusku hospodářské sankce, které byly nedávno opět o půl roku prodlouženy. „Je třeba nabízet dialog ze silné pozice. Vždy je ovšem lepší diskutovat,“ podotkla.
Von der Leyenová ve funkci šéfky obrany v Afghánistánu:
