Pověřím se rovnou funkcí čestného i nečestného předsedy – jednak z úsporných důvodů, jednak jako preventivní opatření proti zničujícím svárům těch dvou ješitníků.
Krok druhý: stranu je nutné založit. Jak? Na webu Středočeského kraje nacházím v rubrice "Jak si zařídit" hledanou kolonku s nápisem "Na kterém úřadu můžete tuto životní situaci řešit". Báječné! Životní situaci zakládání strany mám prý řešit na ministerstvu vnitra.
Musíme být nejméně tři. Přibírám manžela a syna, aby přípravný výbor byl kompletní a loajální. Po zaregistrování bude nás stran v republice už 92, a to nepočítám osmatřicet hnutí. Ale nezlomně hledím s optimismem vpřed, k lepším zítřkům, vždyť některé partaje jsou pozastavené nebo zrušené.
Politický prostor pro novou stranu tu zkrátka je. Ale kde přesně?! Napravo je těsno (Klausův pan Mach mě s další pravicovou stranou předběhl), nalevo je plno. Ve středu narváno. Mám to! Jak říkával Josef Lux blahé paměti, "my lidovci jsme nad středem".
Dnes jsou lidovci úplně jinde. Nad středem je volno. Vyhlašuji "nadstřed" výsostným územím strany... aha, jméno chybí! ¨
Jméno je v politice moc důležité. Musí být jasné, krátké, úderné. Žádné ukecané "demokratická, národní, spravedlnosti, sociální, nezávislá". Tak se jmenují všechny. Ne nadarmo vymysleli v Itálii Olivovník a Ruml chtěl mít Bobra (dali mu nudnou Unii svobody). Hodil by se Fíkovník. Zakryje ledacos. Ale není to dost české.
Co takhle "Česko, pro tebe všecko", a stáhnu tím národovecké hlasy. Kdepak, to je moc dlouhé. Mám to! Hezký český Knedlík, zkratka KNEDLIK (Konzervativní nezávislá emancipovaná demokratická levicová iniciativa kibiců). Určitě lepší než třeba Politická strana žen a matek Československa. Však ji také zrušili, s tak nemožným názvem!
KNEDLIK musí mít i charizmatického, důvěryhodného, poctivého, pravdomluvného a chudého lídra. Jinak se nehne. Tak to jsem přesně Já! A řekněme si to s Jiřím Paroubkem upřímně, dámy a pánové, kdo z vás to má!
Manžel, syn a budoucí členové mi dají důvěru, protože jen Já znám kořeny, z nichž KNEDLIK vyrůstá. Sektářská zásadovost ke každé nové straně patří.
Zbývá už jen třešnička na dortu, totiž program, který osloví zklamané voliče. To jsme všichni. Po podrobném studiu průzkumů veřejného mínění je program vcukuletu hotov: malé daně, velké podpory, samé výdobytky, pokrok a jistoty. A teď už hurá mezi voliče.
První projev opíšu od Haškovy veleúspěšné, stoleté Strany mírného pokroku v mezích zákona, z protokolu jejího II. sjezdu. Konal se v restauraci Jugoslavie na pražském Žižkově a byl spojen s vepřovými hody ve skromném měřítku (již zde vidíme zárodky možné budoucí koalice se stranou KNEDLIK).
Cituji: "Vážení pánové! Čteme noviny, jsme z toho úplně blbí (výborně). Nevyznáme se dnes v ničem (dlouhotrvající potlesk). Nevíme opravdu, co se to s námi děje (výborně). My ale na to přišli. To, co jsem předtím řekl, netýká se nás, ale všech druhých stran (pětiminutové ovace)! Kam jde jejich politika? Co soudí o mezinárodní politice? Vyznají se v orientaci? (Hanba!)."
V roce 2013 si coby matka zakladatelka tak skvělé strany s kořeny troufám na Hrad. Anebo založím...
