Vaše první reakce po vyhlášení výsledků voleb byla ostrá: říkala jste, že ve volbách prohráli ti, kdo v Senátu byli na práci, že byli po zásluze potrestáni.
Na tom nemám co měnit. Když vezmete v úvahu, že se do Senátu vrátilo pouze šest starých senátorů, tak je to pravda. Obhajovat mandát je mnohem těžší.
Proč?
Každopádně, když jste v Senátu, je na vás víc vidět. Kromě toho vybudíte do jisté míry i závist.
Vám lidé záviděli?
Určitě. Je to závist ve volebním obvodě. Promítá se to do nejrůznějších projevů, které nelze nevnímat. Asi u každého, kdo je určitou dobu v politice, mají někteří lidé pocit, že si tím až příliš vydělal, a tak ho tam už nechtějí.
Takhle vám to někdo řekl?
Jistě. Občas přijde i takový dopis: že se nestydíte brát takové peníze. A tak.
Nedávno jste pro Právo řekla, že jste to ve volbách schytala za Klause i za celou ODS. Jak jste to myslela?
Jsem prostě vnímána jako člověk, který je blízký Klausovi, jako člověk, který hájí ODS. Nebyla to výčitka, ale konstatování. Za to, že jsem se o ten svůj obvod opravdu velmi starala, to snad lidé mohli vnímat trošku jinak než přes takhle prvoplánové a zjednodušené vidění světa.
Co to znamená hodně se starat o obvod?
To znamená, že tam jste, vyřizujete spousty věcí, které vám nanosí lidi, nanosí vám to obce. Jste jako univerzální poradna pro všechno. Jste člověk, který vymýšlí řadu řešení, jak by se věci řešit daly, máte neustále na uchu telefon, řadu věcí musíte sledovat dlouhodobě. V tomhle si myslím, že ten obvod bude pravděpodobně možná trochu ochuzen. Rychle zvládnout celý okruh státní správy je komplikované.
Takže v tomhle vidíte tu křivdu?
Určitě. To mé působení mohlo být vnímáno trochu jinak. Kdyby se chtělo.
Našla jste vůbec ve volební prohře i něco pozitivního?
Určitě. Je to zkušenost, kterou je dobré si projít. Je to situace, která vám velmi rychle ukáže, jací lidé jsou kolem vás.
A jací jsou?
Někteří se s vámi přátelí nebo vás vyhledávají jenom proto, že mají pocit, že jim svým vlivem můžete něco zařídit. Ale naštěstí víc lidí je pořád stejných a zůstali u mě přesto, že ten vliv už nemám.
Chcete se vrátit do parlamentu? Nebudete kandidovat ve volbách do sněmovny?
Zatím neuvažuji o žádné kandidatuře. Ale současně tím neříkám, že chci odejít z politiky. Ve vedení ODS mám své místo jisté do budoucího kongresu, který bude koncem příštího roku. A pak uvidíme.
Jaké jsou teď vaše plány na nejbližší období?
Už jsem víceméně přešla do hlavní kanceláře ODS. Tady v Senátu už dělám nějaké poslední likvidační práce. Teď se budu na plný úvazek věnovat ODS z pozice místopředsedkyně.
To je však neplacená funkce. Neuvažujete tedy o nějakém zaměstnání?
To je zvláštní, že se mě všichni snaží dostat rychle do nějakého zaměstnání. Já zatím vážně neuvažuji o tom, že bych v nejbližších měsících nastoupila do nějakého dalšího zaměstnaneckého poměru.
Po čtyřech letech odcházíte ze Senátu a zřejmě se nevyhnete bilancování své dosavadní politické kariéry. Víte už, co vám politika dala?
Určitě mi dala mnoho nových informací, vědomostí. Zabývám se věcmi, kterými bych se předtím nezabývala, dostudovala jsem kus práv, profesionálně se vyzbrojila. O některých věcech uvažuji méně jednoduše. Seznámila jsem se s mnoha lidmi, s některými opravdu stálo za to se stýkat. Ne se všemi. Změnila jsem názor na některé lidi, které jsem znala jen z médií, protože mediální obraz ne vždy odpovídá tomu, jaký ten člověk je.
Kdo vás v tomhle nejvíc překvapil?
To nebudu říkat. Někdy člověk žasne, jak jsou někteří lidé nepracovití, hloupí. A naopak žasne, jak někteří lidé, kteří jsou líčeni, že nemají mnoho vlastního rozumu, tak jak jsou vzdělaní a kolik je za nimi lidského uvažování.
Myslíte si, že ani váš mediální obraz není přesný?
Řekla bych, že není. Lidé mi velmi často říkají: To máme radost, že jsme se s vámi sešli osobně, teď konečně víme, jaká jste.
A co si do té doby o vás mysleli?
Zřejmě to, co o mně šíří média: že jsem neústupná, že jsem tvrdá, že mám velmi jednostranné názory, že dokážu být nepříjemná.
Kdysi jste řekla, že v politice se používají metody, o jakých se vám ani nesnilo. Co jste tím myslela?
V politice se používají různé nástroje, to je pravda. Jsou to nástroje, které se většinou používají skrytě, čili jsou to věci, o kterých se nedá mnoho hovořit.
Jaké metody to jsou?
Určitě se mnohem víc vyjednává, než si veřejnost myslí. Určitě se v politice méně hádá, než si veřejnost myslí. Určitě se v politice používají méně ostrá slova mimo televizní kamery, než se používají před kamerou. Mediální obraz politického světa je přece jen jiný než reálný politický svět.
Proč se politici před kamerou chovají jinak?
Chtějí být před veřejností více vyhranění, než jsou.
Je politikům nepříjemné, když se sejdou v televizi a jdou "hrát" střet?
Lidé, kteří se v politice pohybují dlouho, jsou profesionálové i v této oblasti a určitě jim nedělá problém podat si ruce, zeptat se, jak se daří dětem, a popřát si hezké svátky.
A není pak tedy před kamerou přetvářka?
Myslím, že i ten střet před kamerou berou jako součást profese, že to neberou jako součást osobních animozit.
Je mezi těmi metodami, které se v politice používají, i lež nebo vědomé zamlčování?
K tomu, aby lidé obhájili svou pravdu, mohou zřejmě používat různé nástroje. Vždyť to jste zažili s tím, že paní Rögnerová zapřela svoji minulost a také se vůbec nestyděla, ne? Nemá pocit, že je to něco špatného.
Lhala jste někdy vy?
Já vůbec moc nelžu, takže nevím, že bych lhala z těchto důvodů.
Zamlčela jste tedy něco? Neřekla všechno?
V politice se přece neříká všechno. To nejde. Jsou to postupné kroky. Nemůžete na začátku, když o něčem vyjednáváte, prozradit všechno. Musíte čekat na reakce, které přijdou, vyhodnocovat je a postupovat směrem dál.
Do voleb 1998 byli Miloš Zeman a jeho strana pro ODS největšími nepřáteli. Bylo pro vás překvapení, když jste ho pak zažila při povolebním vyjednávání?
Znala jsem ho od počátku roku 1998, kdy se chystaly předčasné volby. Musím se přiznat, že mě tehdy velmi překvapil, jak byl na všechna jednání připraven a jak to měl všechno promyšlené.
Je Miloš Zeman při těchto jednáních jiný, než když ho vidíte na veřejnosti? Choval se někdy jako hulvát?
On se takhle nechová, když je v nějakém užším kruhu. To je pak úplně normální. Chová se jako takový velký hřmotný mužský, kterého je všude plno, ale že by tam bylo to hulvátství, tak to ne.
Má Klaus také takovou dvojí podobu?
Klaus? Řekla bych, že ne. Klaus je určitě mediálně hůř zobrazovaný, než jaký ve skutečnosti je. Klaus je člověk, který se o spoustě věcí radí, spousta věcí není po jeho, ač spousta lidí má pocit, že je. A ustoupí, když vidí, že většinový názor je jiný. Ustoupí, aniž by se muselo hlasovat nebo aniž by docházelo k nějakým velkým střetům.
Dostáváte se s ním do střetů?
Občas se hádáme.
Ale vy jste vnímána spíš jako ta, co se s Klausem nehádá. Každý z vedení ODS se někdy dostal s Klausem do veřejného střetu, ale u vás mě žádná taková situace nenapadá.
Myslím si, že jsem člověk, který mu může říct nejvíc, a že mu toho kritického taky nejvíce říká. Já jsem vlastně ten, kdo mu tohle říká. Možná právě proto, že Klaus ví, že to říkám jemu a neříkám to jinde, o to víc to ode mě bere.
Zachová se podle vašich rad?
No. Jsou věci, které on slyší. Nedal se ale ostříhat zpátky, v tom neposlechl.
Takže ježka jste mu neradila?
Ne, to jsem mu mnohokrát rozmlouvala. Ale nepovedlo se mi to.
Myslíte, že to pro něj není důstojný účes?
On na to nemá vlasy, vůbec.
Není pro vás naopak handicap, že na veřejnosti působíte jako Klausův stín? Nelitujete toho?
Nevím, jestli se toho může litovat. Jsem hrozně ráda, že mám možnost s Klausem pracovat. Je to člověk, od kterého se můžete velmi mnoho efektivně naučit, navíc způsobem, který příliš nebolí. Nepotřebujete k tomu příliš mnoho velkého úsilí, vyplývá to z toho, že jste s ním v pravidelném styku.
